Pane ministře, dámy a pánové,

já chci přednést pár slov, proč si myslím, že by bylo vhodné schválit program schůze, navrhnu usnesení této schůze.

Ale předtím se musím i já pozastavit nad tím, co říkala paní místopředsedkyně Kovářová na začátku svého projevu. Vy pětikoalice jste kandidovali a říkali jste - my přineseme změnu, změnu poměrů, změnu politiky. - A musím říct, že ta změna fakt je. Já jsem tady druhé volební období a já jsem ještě nezaznamenal, aby byla opozice plísněná, co si to dovoluje svolat mimořádnou schůzi, ztrácet čas! To jsem fakt nezažil, to je skutečně změna. Ale je to na vás, jak se na to díváte.

A teď k tomu pořadu schůze. Já se na to zkusím podívat z trošku jiné stránky. Z mého hlediska tady vůbec přece nejde o pana Polčáka nebo STAN. Po této kauze - a nebo říkejme tomu pseudokauze, to je úplně jedno - tady vznikl ve veřejnosti dojem, že je úplně normální, že veřejně činná osoba prosazuje, lobbuje za přijetí zákonů a následně inkasuje provize. Bohužel tento dojem vznikl. A že Poslanecká sněmovna je s tímto způsobem práce srozuměna, že to je úplně v pohodě, že to je normální. Já si to absolutně nemyslím. A já si myslím, že nikdo z vás si to nemyslí, že toto je normální postup. A já bych jenom chtěl, ať se k tomuto vyjádříme. Skutečně tady nechci řešit pana Polčáka. Jde přece o to, jakým způsobem se dívá veřejnost na jednání Sněmovny. A já jsem přesvědčený, že Sněmovna by se měla ohradit.