Členové vlády, vážené paní poslankyně, páni poslanci,

bude to zanedlouho tři roky, kdy Komunistická strana Čech a Moravy po uzavření smlouvy o toleranci s hnutím ANO 2011 podpořila důvěru tehdejší menšinové vládě ANO a sociální demokracie. Komunistická strana Čech a Moravy nikdy nedělala žádné ukvapené závěry a nejinak je tomu i ve vztahu k této vládě.

Připomínám, že naše rozhodnutí bylo učiněno po více, než půlroční ústavní krizi, kterou politické strany a jejich představitelé, kteří neuspěli ve volbách v roce 2017, jak si představovali, neustále stupňovali. Nedělali jsme si a ani si neděláme o vládě žádné iluze, proto jsme také do ní nevstupovali. My na rozdíl od ostatních program nejen neměníme, ale ani na něj nezapomínáme, ani to nevyměňujeme za nějaké posty nebo něco dalšího.

Původně přece mělo být všechno jinak. Po volbách v roce 2017 stávající předseda vlády Andrej Babiš nabídl koalici Občanské demokratické straně, ale to se nerealizovalo. Proto nakonec po té půlroční krizi, po důkladném posouzení v naší členské základně, kolektivní orgány Komunistické strany Čech a Moravy rozhodly, že bude lepší, když vznikne v České republice středový kabinet, než aby se k moci opět vrátila zkorumpovaná pravice.

Spolu s odborníky a občany jsme proto připravili naprosto konkrétní program, sedm bodů, sedm podmínek, které Komunistická strana Čech a Moravy po vládě požadovala k tomu, aby jí umožnila legitimně vzniknout, aby získala důvěru. Tohle byl tak transparentní proces, kdy si každý mohl a může i dnes ověřit, jak jsou podmínky plněny či neplněny. A já si dovolím jednotlivé body připomenout, aby bylo jasné, kam Komunistická strana Čech a Moravy vládu směřovala a co díky našemu tlaku občané konkrétně získali.