Vážená paní místopředsedkyně, členové vlády, paní a pánové.

Možná začnu od konce. Já jsem přesvědčen, že máme před sebou třetí rozpočet vlády Bohuslava Sobotky, této koaliční vlády a že už bychom se měli zabývat také tím, na jakých základech stojí.

Když jsem říkal, že začnu od konce, tak si nemyslím, že podstatné je více škrtat, jak navrhuje kolega Kalousek, ale že podstatné je hledat více zdrojů, protože je evidentní, že v současné době politika vlády nevystačí s případnými úsporami uvnitř jednotlivých resortů ani s případným zpřísněním daňové kontroly a s větší daňovou výtěžností a že je potřeba právě v době ekonomického růstu zahájit hlubší kroky, které se budou týkat daňové soustavy.

Nejdříve budu pokračovat v pozitivním ohodnocení tohoto rozpočtu. Mohu pozitivně ocenit vládu, že vychází z růstu hrubého domácího produktu v té nižší uvažované části, těch 2,4 %. Nakonec Česká národní banka, ale i některé soukromé instituce mají prognózu růstu 3 % a vzetí za základ růstu v té nižší částce považuji za odpovědné. Přitom je ale potřeba říci, že růst může být i jiný. O co jde? Protože samotné oživení, na jehož vlně se momentálně vláda veze /a ten výsledek je dán spíše tím/, je ohrožen. Ministr financí přeceňuje své kroky v oblasti daňové správy a záměrně se vyhýbá tématu spravedlivějšího rozdělení daňového břemene s pomocí daňové progrese a zdanění velkého kapitálu a korporací.

Myslím si, že je potřeba se nad tím vážně zamyslet. Nakonec růst v okolních zemích, zejména v sousedním Německu, je předpokládán o jeden procentní bod nižší, to znamená 1,4 % a okolní země kolem 1,5 %, nejvýše 1,8 %. V tomto ohledu tedy samozřejmě budeme narážet na několik záležitostí, které bych chtěl připomenout.