V neděli 9. září jsou ve Švédsku komunální, krajské a parlamentní volby, kde občané Švédska rozhodnou, kam bude směřovat Švédsko příští čtyři roky. A možná nejen Švédsko.

Pro pravicovou liberální Alianci se sociálním demokratem a současným premiérem Stefanem  Löfvénem jde o vyrovnaný boj a šance.

Ovšem naproti tomu stojí strana Demokratů Švédska - Sverigedemokraterna a předseda  Jimmie Akesson, kteří jsou adepty na vládnoucí politickou stranu v zemi.

Švédsko má svá interní témata, která nezasahují do politiky Evropy, například otázku budoucnosti jaderných elektráren a reaktorů Ringhals 1 och Ringhals 2, kde stát chce svěřit vlastnický podíl společnost Vattenfall, jestliže nepřehodnotí své rozhodnutí reaktory odstavit a svěřit elektrárnu jinému vlastníkovi, který by elekrtárnu, produkující 8% švédské spotřeby, dál provozoval.

Ovšem generálním problémem Švédska je zvýšená kriminalita, srovnatelná v jistých momentech s válečným stavem a to vše je způsobeno nejsilnější vlnou imigrace, avšak poněkud jednostranné, ze států, které ovládá islám. A to vyvolávající napětí ve společnosti, zejména místními fašisty a ultralevicovými anarchisty. Ale především ve stále silnější míře zde hrají roli i normální občané, kterým jde o budoucnost původního Švédska a jeho identitu a bezpečnost. V klidu však situace švédské vnitřní bezpečnosti nenechává ani odklon velké části populace Švédska od pravicové Aliance a sociálních demokratů a naopak inklinace k Akessonově SD, jejíž preference rostou a některé agentury odhadují výsledek SD již na 80%. Oficiální výzkumné agentury se však drží zpátky a pokračují v původních procentech, kde se strany Aliance a socialisté drží kolem 20% a SD jen na 25%. To však většina Švédů tiše odmítá. SD totiž zastávají politiku regulace přistěhovalectví a udržení imigrace na té úrovni, která nepostihne švédkou identitu, národnost,  životní úroveň a bezpečnost.