Mám to štěstí, že od ledna tohoto roku pracuji ve firmě s klientelou z celé řádky exotických destinací (Lázně Darkov, a.s.) a je mi důvěřováno ve věci některých služebních cest do nich. Zatím prvním ale ne posledním případem byla má minulotýdenní cesta do Rijádu, hlavního města Saúdské Arábie, města, které je po pro nemuslimy nepřístupné Mekce a Medině řazeno hned jako třetí nejkonzervativnější. Jako silný libertarián, který nemá rád státní zásahy do osobních svobod jednotlivce, jsem do této země odjížděl s velkou skepsí a opatřen často velmi odůvodněnými předsudky, níže jen stručný výčet věcí, nad kterými se Evropan rozhodně nemůže nepozastavit coby nad zbytky středověkého myšlení, ale nutno si uvědomit, že ani ten příslovečný Řím nebyl postaven za den:

• absolutní zákaz držení nebo konzumace alkoholu
• potenciální trest smrti za pašování drog, alkohol nevyjímaje
• trestnost řízení motorových vozidel ženami
• nemožnost, aby žena jela na sedadle spolujezdce vedle řidiče, který není její blízký příbuzný
• teoretická nemožnost, aby žena byť jen vyšla na ulici bez doprovodu mužského příbuzného
• nemožnost, aby žena cokoli osobně vyřizovala s úřady bez mužského příbuzného
• postavení homosexuality mimo zákon coby hrdelního zločinu
• silná cenzura tiskovin a internetu
• stále ještě existence tzv. mravní policie
• nemožnost, aby muži a ženy seděli v restauraci pohromadě
• zákaz šíření a veřejného praktikování jiného než státního náboženství

Tolik jen stručný výčet regulí, které lze těžko nepovažovat za dosti ujeté a zaspávající dobu. Nicméně z osobní několikadenní zkušenosti jsem dospěl k závěru, že snad nikde na světě se situace nelepší takovým tempem, jako právě v Saúdské Arábii. Má nadřízená, s níž jsem do země cestoval na zdravotnický veletrh, již v KSA (Kingdom of Saudi Arabia) před pár lety jednou byla, a i ona sama byla mile šokována pokrokem, ke kterému zde dochází: