Děkuju za slovo. Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, já taky nebudu dlouhý, nejedná se z mé strany taky o žádné obstrukce, ale rád bych tady upozornil opět na dvě věci, které se objevily na veřejnosti, ve veřejných zdrojích, které prostě sledujeme. Stojí za to, aby Poslanecká sněmovna o nich byla informována, eventuálně je třeba někdy projednala, byť si jsem vědom, že jsme nyní v režimu mimořádné schůze.

Přicházím s takovým svým možná tradičním okénkem týkajícím se obrany České republiky, protože jsem zaznamenal, že na Ministerstvu obrany končí z nějakých důvodů vrchní ředitel Jiří Šedivý, což mě vede k nějakým otázkám. Trochu mě to zarazilo. Mám podezření, že vláda trestá odborníka za to, že možná říkal pravdu o obranném rozpočtu. Jsou to věci, které se v těch veřejných zdrojích objevují. Možná by stálo za to, jestli by tyto spekulace nebo tyto informace mohl ministr obrany tady okomentovat, případně vyvrátit. Protože v situaci, kdy Evropa řeší největší bezpečnostní krizi za desítky let – to tady opakovaně připomínám nejenom já – si prostě nemůžeme dovolit, aby na obraně místo reality byla jenom nějaká politická kulisa nebo tam vládl politický marketing. A pokud vláda umlčuje lidi, kteří znají NATO, rozpočet a obranné plánování, a to pan Jiří Šedivý bezesporu je, poškozuje tím, já myslím, bezpečnost České republiky. Obrana státu – opakuji stále – nemůže být PR Andreje Babiše. Je to závazek vůči občanům a vůči naší společnosti.

Já si myslím, že tady nejde o politického trafikanta v osobě pana Jiřího Šedivého, ale o člověka s opravdu mimořádnou bezpečnostní a alianční zkušeností. Kromě toho, že to je bývalý ministr obrany, je to taky bývalý stálý představitel České republiky právě při NATO. Je to bývalý náměstek generálního tajemníka NATO pro obrannou politiku a pro plánování. A je to také bývalý šéf Evropské obranné agentury. A v těch zdrojích se objevuje na veřejnosti, že měl dlouhodobě upozorňovat na to, že bude mít Severoatlantická aliance problém s tím, jak vláda vykazuje obranné výdaje, že se nenechal umlčet. A je tady zásadní problém; vláda se má snažit přiblížit ke dvěma procentům HDP tím, že do obranných výdajů započítává položky, které s obranou přímo nesouvisí, například výstavbu dálnic. Ano, v tom našem plánu, v tom cíli aliančním pěti procent HDP na obranu v roce 2035 se s tím počítá. Má to být až 1,5 procenta na tu související infrastrukturu, to je v pořádku, ale nelze to tady účetně obcházet. Podle těch aliančních čísel, s nimiž tedy pracuje generální tajemník NATO Mark Rutte, mají být české výdaje na obranu pro letošek jen tedy 1,78 procenta HDP, což jsme zaznamenali, nikoliv dvě procenta, jak se tvrdí. A zdá se, že pan Šedivý měl o těchto číslech jasno. Koneckonců měl podle těch informací uspořádat odbornou debatu, která měla být snad zakázána nebo něco takového, a za to má být potrestán, za to má být vyhozen?

Já bych chtěl, aby ministr obrany tyto věci okomentoval, aby to eventuálně vyvrátil anebo aby vláda přehodnotila nebo on přehodnotil své rozhodnutí. Pokud je pravda, že člověk s takovou zkušeností v NATO končí na Ministerstvu obrany proto, že odmítl mlžit o obranném rozpočtu, tak je to podle mého názoru mimořádně vážné. Vláda se nemá zbavovat odborníků. Vláda se má zbavit svých eventuálních účetních triků.

Do obrany se nedá započítat všechno, co se politicky hodí. Silnice není tank, dálnice není protivzdušná obrana a rozpočtová kouzla nejsou bezpečnostní politika státu. Samozřejmě. A jestli vláda tvrdí, že plní 2 procenta a NATO pracuje s číslem 1,78, pak tady někdo neříká veřejnosti celou pravdu. Je možné, že Jiří Šedivý tu pravdu říkal a že to dělal.