Havel (TOP 09): Přijetí eura není nějaký rozmar, ale závazek

02.06.2026 19:05 | Monitoring
autor: PV

Projev na 21. schůzi Poslanecké sněmovny dne 2. června 2026 k přijetí eura

Havel (TOP 09): Přijetí eura není nějaký rozmar, ale závazek
Foto: TOP 09
Popisek: Matěj Ondřej Havel

Vážený pane předsedo, kolegyně, kolegové, dámy a pánové,

já velmi stručně jenom chci okomentovat tu debatu, která se zvedla vlastně v posledních 24 hodinách a týká se to eura. Týká se to toho, že Česká republika stále nemá euro a je ve veřejném prostoru k tomu teď debata zjitřená, protože kromě nás, kteří jsme k tomu jako TOP 09 něco vypočítali, prezentovali a víte, že to je naše dlouhodobé téma, tak se k tomu připojil ve veřejné debatě třeba i pan prezident. Tak dovolte několik jenom poznámek k tomu, myslím, že to má cenu, aby to zaznělo na půdě Poslanecké sněmovny našeho parlamentu.

Tak předně přijetí eura není nějaký náš rozmar, ale je to závazek, ke kterému jsme se jako Česká republika zavázali, už když jsme přistupovali do Evropské unie a bylo o tom tenkrát referendum. Ovšem problém české politiky je, že 20 let přešlapujeme na místě právě v otázce přijetí eura.

A my neříkáme našim občanům tak úplně pravdu. Euro není cizí projekt, euro je součást našeho členství v Evropské unii a Evropská unie počítá s tím, že přistoupíme k eurozóně a byla to součást těch našich přístupových rozhovorů a byla to součást toho našeho rozhodnutí, že vstoupíme do Evropské unie. Proběhlo o tom referendum, ve kterém pro vstup hlasovalo více než 70 procent respondentů. A kdo teď říká, nechme to na jindy, tak ve skutečnosti říká, nechme české firmy a domácnosti dál platit náklady toho, že jsme malá otevřená ekonomika s vlastní měnou uprostřed eurového prostoru.

Česká ekonomika, i když se to nemusí na první pohled zdát, tak je přesto s eurozónou fakticky už propojená. Víme to z řady hodnocení jak státních tak nestátních organizací, že mezi faktory s nízkou mírou rizik patří velká obchodní i vlastnická provázanost české ekonomiky s eurozónou a zvyšuje to přínosy zavedení eura a přispívá ke sladěnosti hospodářského cyklu České republiky právě s eurozónou. Nemít euro je drahé, nemít euro je neefektivní a hlavně je to zbytečné. Firmy, české firmy, obchodují už v eurech. Nyní. Ale český stát, ten se tváří, že koruna je nějaký nástroj nebo štít. Možná naší vlastní suverenity. Není to tak, Je to mýlka. Koruna dneska pro mnoho firem znamená už náklad a nikoliv výhodu, jak by se mohlo někomu zdát. Ono totiž to kurzové riziko nejvíce dopadá na malé a střední podniky. Velké firmy se proti výkyvům kurzu umí zajistit, menší firmy ale zajištění platí draze, anebo kurzové riziko nesou tedy případně sami. Já bych tomu řekl, že to je taková skrytá daň za korunu, kterou zaplatí exportéři, kterou zaplatí čeští importéři, menší firmy, dodavatelé a nakonec pochopitelně čeští zákazníci a čeští spotřebitelé. Kdybychom měli euro, bylo by odstraněno riziko, kurzové riziko vůči hlavnímu obchodnímu prostoru který Česká republika má. Firmy by nemusely tolik řešit zajišťování měny a mohly by plánovat investice s mnohem větší mírou jistoty.

Anketa

Jak jste zatím spokojeni s činností Babišovy vlády?

hlasovalo: 4477 lidí

Euro také znamená mnohem nižší kurzové náklady pro stát. A my jsme vypočítali, že jedna domácnost v České republice ročně tratí na tom, že nemáme euro, asi 10 400 korun. Je to samozřejmě obrazné vyjádření, ale je to asi 50 miliard korun, které tratíme na tom, že si nepůjčujeme tak jako člen eurozóny. Či jinými slovy, nepřijetí eura tedy rozhodně není zadarmo. A ta každá miliarda, která nám chybí, tak je navíc na obsluhu státního dluhu a je zbytečná. Kolik by toho mohlo být za to mohlo být věcí ve školství, zdravotnictví, dopravě a tak dále. Prostě v tom všem, co stát financuje, co stát platí. Koruna není levná pojistka, koruna dnes znamená vyšší cenu peněz.

Euro konečně může zlevnit financování i domácnostem. Jsme o tom přesvědčeni. Vypočítali jsme, že u nových hypoték, které se u nás pohybují zhruba kolem 4,5 procenta úrokové sazby, tak v zemích eurozóny bývají často o jeden procentní bod nebo i více nižší. To znamená, čeští spotřebitelé si skutečně půjčují dráž.

Ano, je fér říct, že euro samo o sobě nezaručí každému levnější hypotéku ze dne na den. Samozřejmě, ale v delším horizontu skutečně platí, že země v eurozóně obvykle čerpají výhodu hlubšího finančního trhu, nižšího měnového rizika a levnějšího financování. Pro mladé rodiny, obce, firmy i stát je přece cena peněz zásadní.

Objevuje se často v tom veřejném prostoru argument, že nesplňujeme kritéria. To není argument, který by byl z mého pohledu už nějak dostatečný. Ta kritéria jsme splňovali. Když budeme chtít, budeme je splňovat nadále. To je poměrně snadná věc, jak splňovat kritéria pro přistoupení k ERM dva. To znamená hlavní překážkou není ta objektivní nemožnost kritéria splňovat. Hlavní překážkou je politická nerozhodnost. Politické rozhodnutí, že euro nechceme. Vstup do ERM dva není vstup do eura druhý den, to je začátek řízené přípravy. A my si myslíme, že to je ten krok, který by Česká republika měla udělat už co nejdříve.

Náš byznys potřebuje plán, potřebuje předvídatelnost a vědět, jak to bude. Já jsem si našel, že Svaz průmyslu a dopravy uvedl, že konvergence české ekonomiky vůči eurozóně dlouhodobě stoupá, že ekonomiky jsou těsně propojené, to víme dlouhodobě a že není důvod ve střednědobém výhledu nestanovit konečný termín přijetí eura. A my k tomu vyzýváme, stanovme si termín přijetí eura, stanovme si ten bod, ke kterému budeme směřovat, aby naše firmy, naše exportéři věděli, kdy se to stane. Žádná ideologická debata, ale předvídatelnost. A když stát není schopen říct, jestli chce euro v roce 2030 2032 anebo dokonce nikdy, tak tím tedy dává signál nebo udržuje atmosféru nejistoty A my navrhujeme tedy jasný krok – nejpozději do konce roku 2029 ať Česká republika vstoupí do mechanismu ERM dva. A vraťme tu debatu k faktům. Vraťme tu debatu k datům a dlouhodobým zájmům České republiky.

Uvědomujeme si, já to dobře vím, že euro je také geopolitická volba. Je rozhodnutí, je to naše rozhodnutí, zda chceme být u stolu kde se rozhoduje, anebo zda chceme nadále stát bokem. Připomínám, že Česká republika, byť eurem nyní neplatí a korunu má, tak je na eurozónu natolik navázaná, že představa, pokud padne eurozóna, že česká koruna zůstane nedotčená, nebo bude-li mít eurozóna problémy, tak to v České republice ustojíme nebo utlumíme, tak ta je jednoduše mylná. To prostě neplatí, protože na ekonomiky, které eurem platí, na eurozónu jsme tak těsně navázáni, že to ten, kdo to říká, snad nemůže myslet vážně.

Někdy se říká, že ztratíme vlastní měnovou politiku. Ano, to se tak může zdát. Nebo může to být v té rovině, že nebudeme platit korunou, českou korunou, budeme platit eurem, které bude české, francouzské, německé, prostě evropské. Ale znovu říkám, pokud chceme být u toho stolu, kde se rozhoduje, a Česká republika je otevřenou ekonomikou, extrémně napojenou na eurozónu, pak nám stejně nic jiného nezbývá. Nedává to smysl, odkládat přijetí eura. Nedává to smysl, dál tratit na tom, že euro nemáme.

Měnová autonomie má smysl, pokud přínosy převyšují náklady. Ale tady stále více vidíme a tady stále více chápeme, že platíme náklady a stále méně čerpáme výhody. Někdy se říká, budeme platit dluhy jiných států. Česká republika už dnes nese pochopitelně důsledky evropských krizí, ale bez plného vlivu na rozhodování v eurozóně.

Členství v eurozóně také není nějakým bianco šekem, jak se někdy říká. Je to účast v pravidlech, institucích, ale hlavně při tom rozhodování, jak už jsem říkal. A pokud chceme spolu rozhodovat o ekonomickém směru Evropy, musíme sedět u stolu a nemůžeme stát za dveřmi. Musíme být tam, kde se rozhoduje.

Nepřijetí eura, dámy a pánové, pro Českou republiku rozhodně není zadarmo, platí to stát. To, že nemáme euro, platí firmy a to, že nemáme euro, platí i české domácnosti. Koruna není zadarmo. Kurzové riziko je skrytá daň pro české podniky. Česká ekonomika už v eurozóně fakticky je a my se jenom tváříme, že tam nejsme. Euro neznamená ztrátu suverenity. Skutečná ztráta suverenity je právě stát mimo ten prostor, mimo tu místnost, kde se rozhoduje. A kdo chce levnější financování, kdo chce stabilnější prostředí pro české firmy, kdo chce silnější hlas Česka v Evropě, nemůže do nekonečna euro odmítat.

A naším cílem nemá být euro hned zítra ráno, to ani nejde. Naším cílem má být jasný, odpovědný, důvěryhodný plán, kdy vstoupíme do ERM II, kdy přijmeme euro. Pojďme si to říct a pojďme Českou republiku dostat k jádru tak, aby nestála jenom venku, v předpokoji nebo chcete-li na parkovišti.

Možná jedna osobní zkušenost na závěr. Já to říkám všude, když jezdím po českých firmách, které exportují, a možná to dělá řada z vás také a možná jste se také divili, jako já před pěti lety, když jsem s tím začal, jak šikovné podnikatele exportéry v České republice máme a kde všude po světě můžete české nápady, výrobky, inovace potkat, tak se ptám, co pro vás můžeme jako zákonodárci udělat. Slýchám nejčastěji tři důvody. Za prvé, flexibilní zákoník práce, za druhé euro. A za třetí, nechte nás na pokoji.

Dámy a pánové, je čas na to, aby Česká republika přijala euro, abychom na tom netratili, abychom se z béčkové země Evropské unie přesunuli do té áčkové.

Děkuji vám.

Ing. Jana Murová byl položen dotaz

Ceny. Kdo je asociální?

Tvrdíte (řekla jste to v debatě na CNN), že je asociální, že stejné poplatky platí senior jako třeba politik (zmínila jste konkrétně primátora). A to, že jinak u všeho platíme stejné ceny-třeba za jídlo, energie, léky a vlastně téměř za vše, to podle vás asociální není? Minimálně v tomto případě nic...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Diskuse obsahuje 1 příspěvků Vstoupit do diskuse Tisknout

Další články z rubriky

Vích (SPD): Potřebujeme revizi krizové a obranné legislativy

9:15 Vích (SPD): Potřebujeme revizi krizové a obranné legislativy

Společné jednání ústavně-právních komisí Poslanecké sněmovny a Senátu znovu otevřelo debatu o připra…