Setkání v solnickém Společenském domě mělo za cíl představit poznatky několikaletého výzkumu Univerzity Hradec Králové. Výsledky výzkumu mají sloužit kraji, jakožto aplikačnímu garantovi.
„Mohu ujistit, že projekt na rozšíření průmyslové zóny Solnice-Kvasiny realizovaný na základě usnesení vlády ČR je jednou z priorit Královéhradeckého kraje. Spolupráce se všemi partnery, kterých si velice vážíme, je na vysoké úrovni. Investice všech zainteresovaných subjektů, tedy státu a jeho organizací, kraje, měst a obcí dosáhnou zhruba deseti miliard korun a jsou pro celý region stěžejní. Analýza sociální situace ve vztahu k automobilové výrobě a její závěry budou podkladem pro další řešení regionálního rozvoje,“ říká hejtman Martin Červíček.
Neopomenutelným partnerem je samozřejmě společnost ŠKODA AUTO a.s., která je stěžejním zaměstnavatelem a klíčovým subjektem celé průmyslové zóny. Vedle miliardových investic do vlastního závodu v Kvasinách poskytla a poskytuje významné prostředky na rozvoj okolních obcí, podporu občanské společnosti, fungování sociálních služeb, podporu znevýhodněných osob nebo třeba zvyšování bezpečnosti silničního provozu. Společnost ŠKODA AUTO a. s. a její dodavatelé tak již naplnili a v mnoha ohledech výrazně překročili své závazky vyplývající z usnesení vlády č. 97 ze dne 9. února 2015 a navazujícího Memoranda o spolupráci s Vládou ČR a Královéhradeckým krajem.
Hlavní řešitel výzkumného projektu Miroslav Joukl považuje za důležité, že výzkum ukázal na směry dalšího regionálního rozvoje: „Problém spočívá v tom, že role jednotlivých aktérů s odlišnými zájmy, sférou či nástroji působení je nutné ještě účinněji skloubit do funkční a udržitelné spolupráce. Rozvoj automobilové výroby v regionu představuje velké příležitosti, ale také zátěž s řadou sociálních dopadů. Zřetelné jsou například v oblasti dopravy, pracovního trhu a změn v krajině. Více pozornosti si zasluhuje i korporátní identita, která je zaměstnanci Škoda Auto šířena i do mimopracovní sféry života. Na fenomén je třeba pohlížet i tak, že zdejší průmyslová výroba je článkem hierarchizovaného řetězce nadnárodního koncernu Volkswagen.“
K průvodním jevům bouřlivého rozvoje průmyslové zóny v posledních letech patří například velký podíl pracovníků ze zahraničí a s tím spojená kyvadlová migrace nebo snížený pocit bezpečí. Dopravní zátěž okolních obcí zvyšuje také fakt, že zaměstnanci dojíždějí z celého Královéhradeckého a velké části Pardubického kraje. Komfort obyvatel v okolí zóny snižují také nové bariéry v krajině a snižující se dostupnost bydlení.
Pocítili jste již výrazné zvýšení cen pohonných hmot?Anketa
Situaci se podařilo zlepšit díky koordinovanému postupu všech aktérů, a především postupné realizaci projektů, k jejichž podpoře se stát zavázal. Královéhradecký kraj prostřednictvím své organizace Centrum, investic, rozvoje a inovací (CIRI), oddělení průmyslových zón, spolupracuje s dalšími partnery na výstavbě obchvatů, nových obslužných komunikací, cyklostezek, modernizaci železnice a školských a zdravotnických zařízení. Letos má například začít dostavba a modernizace nemocnice Rychnov nad Kněžnou za více než 800 milionů korun a byly zahájeny stavební práce na II. etapě Opočna za 225 mil. Kč.
K většímu pocitu bezpečí přispívá služebna cizinecké policie otevřená v Solnici před necelými pěti lety. Další projekty podpořené vládními memorandy realizují přímo města a obce. Příkladem je místo konání workshopu – Společenský dům Solnice prošel rozsáhlou rekonstrukcí za 114 milionů korun. Město Rychnov nad Kněžnou postavilo nové nájemní byty.
Workshop se konal pod záštitou hejtmana Martina Červíčka a děkana Filozofické fakulty Univerzity Hradec Králové Jana Prouzy. „Naše fakulta dlouhodobě přispívá k rozvoji (nejen) našeho kraje a jsem velmi rád, že jsme to nyní měli možnost prokázat i v tak zásadním tématu, jako jsou příležitosti a hrozby spojené s přítomností klíčového výrobního komplexu. Výzkumný tým, tvořený převážně z pracovníků Katedry sociologie Filozofické fakulty Univerzity Hradec Králové, odvedl neuvěřitelný kus práce a jsem jim za to moc vděčný,“ shrnuje děkan filozofické fakulty Jan Prouza.
Výzkum proběhl v rámci projektu Technologické agentury České republiky (TAČR TL01000312 Analýza sociální situace ve vztahu k automobilové výrobě v průmyslové zóně Solnice-Kvasiny-Rychnov n/Kněžnou).
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
