Protože žalobci v civilním řízení u soudu nebylo umožněno závěrečné slovo, což by bylo možné považovat za vadu řízení a porušení práva na spravedlivý proces, rozhodl se proto žalobce podat ještě ten samý den, tj. 21. 11. 2018 úřední záznam na tento senát.
Obsah:
- Podnět ke kárnému řízení (úřední záznam)
- Vyřízení stížnosti - § 117 o. s. ř., § 216 a § 217, čl. 38 odst. 2 LZPS
- Závěrem
1) Podnět ke kárnému řízení:
Dne 21. 11. 2018 se dostavil Alois Hlásenský, kde se účastnil jako účastník řízení na Krajském soudě v Brně pod sp. zn. 70 Co 105/2018. V úředním záznamu „Podnět ke kárnému řízení,“ uvedl:
„Při projednávání věci mně bylo celým senátem upřeno právo jednak závěrečné řeči a jednak vznést námitku podjatosti celému senátu před přerušením řízení, i když jsem se řádně hlásil a tento senát toto přehlížel. Proto jsem vstal a požádal o udělení slova, ale tento senát trval, že nemohu a nebudu hovořit. Protože mi vyhrožoval, že bude vůči mé osobě použito násilí ve formě přivolání justiční stráže, upustil jsem od jakéhokoliv slovního projevu.“
Dále v úředním záznamu žalobce uvádí:
„Tímto podávám podnět předsedovi soudu, aby s Mgr. Ivonu Krejčířovou, JUDr. Kateřinou Čuhelovou a JUDr. Michalem Ryškou zahájili kárné řízení pro bezprecedentní upření práva žalobce přednést doplňující závěrečnou řeč, protože žalobce má v jednání nejvyšší právní moc, která je nad právem advokáta. Dalším důvodem k návrhu na kárné řízení s těmito soudci, že jsem nemohl přednést námitku podjatosti před přerušením řízení a jsem nucen činit další právní kroky, a to jednak samozřejmě v rámci dovolání a formou tohoto podnětu předsedovi Krajského soudu v Brně.“
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
