Z dlouhodobého hlediska výše pražských nájmů rostou meziročním tempem o 7,4 %. V letech 2014 a 2018 dosahoval růst necelá 3 %, v roce 2017 přesáhl 12,5 %. Aktuální pokles nájmů pak akcentuje menší poptávku po krátkodobých pronájmech v centrálních částech Prahy.
„Vliv útlumu turismu a krátkodobých pronájmů na nájmy v celé Praze je patrný, ale výrazný vliv na ceny má především v centru, navíc ne všechny byty ke krátkodobým pronájmům jsou přizpůsobeny pro standardní užívání. Také s ohledem na současnou situaci chybí v Praze tisíce vysokoškoláků, kteří zůstali ve svých bydlištích na distanční výuce a hledali by jinak na konci léta bydlení v Praze. S takovými faktory je třeba počítat, pokud se situace začne vracet do normálnějšího stavu,“ říká náměstek primátora hl. m. Prahy pro územní rozvoj Petr Hlaváček.
Čtyřmi pražskými katastry s průměrně nejvyššími nájmy za metr čtvereční jsou Malá Strana, Josefov, Nové Město a nově také Vinohrady, které předstihly Staré Město. Naopak nejlevnější jsou okrajové katastry, jako například Lipence, Benice či Malá Chuchle, kde se průměrné nájemné v první polovině roku 2020 pohybovalo okolo 200 korun za metr čtvereční, z větších urbanistických celků je nejnižší nájemné ve Zbraslavi nebo v Bohnicích.
„Pokud obecně srovnáme vývoje cen nájemního a vlastnického bydlení, ukazuje se, že ceny vlastnického bydlení rostly i v prvním pololetí roku 2020, kdy výše nájmů naopak klesly. Dále je zřetelněji vidět, že výraznější rozdíl v tempu růstu cen oproti nájmům panoval v první polovině období zhruba do začátku roku 2017, kdy nájmy rostly v průměru o 3,4 procenta za pololetí, kdežto ceny nemovitostí rostly v průměru o 5,3 procenta,“ doplňuje Petr Hána, senior manažer v oddělení zaměřeném na stavebnictví a nemovitosti Deloitte.
Srovnání růstu výše nájemného modernistických sídlišť a blokové a heterogenní zástavby ukázalo podle analýzy podobný růstový trend vývoje nájemného, a to i přes odlišnosti v cenových hladinách jednotlivých lokalit. Při podrobnějším průzkumu je ale patrné, že výše nájmů na sídlištích rostla rychleji v letech 2017 a 2018, kdežto u blokových a heterogenních lokalit to bylo dříve, tedy růst nájmů v širším centru se s určitým zpožděním projevil v celé Praze.
Analýza zároveň potvrdila, že na výši nájemného má významný vliv dostupnost stanic metra nebo například blízkost významných městských parků. Začátkem října se k tomuto tématu uskutečnila také konference, videozáznam z akce a další informace jsou k dispozici ZDE.
doc. Ing. arch. Petr Hlaváček
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
