Zapalovala je molotovými koktejly a když se snažili uniknout oknem stříleli po nich, ty kteří skočili byli dobíjeni na chodníku. Strašné odporné zvěrstvo.Žádní zelení mužíci, ale obyvatelé Oděsy byli vražděni bandou lidí se zakrytými tvářem i, kteří předtím pochodovali kryti policií po městě.

Za humny nám vypukla válka, kde počet mrtvých přesáhl 3 000. Čiré zlo a nenávist mezi lidmi někdo velmi zdařile rozdmýchal. Dnes už díky nepopřeným odposlechům víme, že to stálo Spojené státy 5,5 miliardy. A bojovníci (i střelci na Majdanu) byli cvičeni v Polsku, opakovaně prohlašuje kandidát na polského prezidenta.

Nevyjádřit tomu odpor, kulturní člověk nemůže. Máme však na Ministerstvu zahraničí diplomata, který to označil za mírové řešení. Přece když hrozí válka, tak je normální odpůrce upálit, jako v Oděse nebo zastřelit a zakopat jako u Dněpropetrovsku. Spějeme tedy do stavu, kdy Banderovec je hrdina a Rudoarmějecům strhneme sochy. V souvislosti se 70tým výročím konce války se vyrojili žoldnéři s čísly i fakty. Vlády se zřejmě ujímají potomci poražených, pak má i logiku, že vrah je holubice míru. Nebo mírotvůrce. Cynismus, stupidita, pohrdání obětmi. 

Pánům Bartuškovi a Klvaňovi, autorovi výroku a jeho obhajovateli, rozumím. Jeden z nich je fašista, druhý zamrzl v době studené války. Budiž řečeno, že na prvního z nich bylo za ty nehorázné výroky podáno trestní oznámení. Nejen jedno. Svému ministrovi zahraničí držím palce, aby se uměl vyrovnat s faktem, že na pozici diplomata zaměstnává nediplomatického pitomce.  A ti ve státní správě nemají co dělat. Absentuje kvalifikace a inteligence. Ani fašisté. Pomýlení jako Klvaňa, u kterého si nejsem jist, kterou zemi bere jako svůj domov, nám mohou být ukradeni.