Města a obce jako zřizovatelé škol by měly zbystřit a udělat vše pro zachování kvality výuky psaní, tak důležitého pro rozvoj človíčka v první třídě. Nenašel jsem žádný odborný názor, který by podporoval přínos pro výuku. Chápu, že pokrok jde mílovými kroky, ale všechno by se mělo dělat s mírou a rozmyslem.
Když si na internetu najdete nejnižší ceny tabletů onoho nejmenovaného výrobce, okolo 2500 Kč, a vynásobíte počtem letošních prvňáků, kterých bylo 115 000, dojdete k číslu cca 287 milionů. Bez distribuce, služeb a podpory. Když se hezky nastaví parametry, může to být i dvojnásobek.

Ale pryč od motivů. Pojďme se podívat na smysl. Tablety místo učebnic. Nápad by to nebyl špatný, kdyby nevyvolával další výdaje za stamiliony. Aby učebnice byla didakticky dobrá musí kromě jednotlivých detailů poskytovat i souvislosti. Jak tohoto dosáhnout na formátu 7 palců, na to jistě bude potřeba drahá analýza. Nebo ne? Ono s lidmi, kteří znají jen jednotlivosti bez souvislostí, se lépe manipuluje. Aby nedošlo k omylu, nepodezírám pana ministra, že chce degenerující občany. O motivaci jsem psal výše. Toto je odstavec o důsledcích.

Člověk je tvor líný od přirozenosti. Sláva čestným výjimkám. Pokud budou mít malé děti tablet na čtení a učení, dříve nebo později ho začnou používat i na psaní úkolů, poznámek a písemek. Postupně se vytratí ze společnosti schopnost psát. A to bude teprve ta pravá degenerace. Psaním rukou se rozvíjí jemná motorika. Neméně důležitá je koordinace oka a ruky. Psaní zlepšuje paměť a proces učení. Vědci zjistili, že při psaní rukou a na klávesnici se používají zcela jiné části mozku a že děti píšící na klávesnici si neuvědomují rozdíly ve tvarech písmen.2  Že používáním tabletů jako učebnic přeci nikdo neříká, že se nebudou děti učit psát rukou? Dovolte mi, abych se zasmál.