Zdůraznili potřebu společného postupu při snaze zachovat mír jako nezbytnou podmínku pro řešení dalších palčivých otázek dnešní doby, a to chudoby, stoupajícího násilí, vzdělanosti či rovnoprávnosti. 

Shodli se také v tom, že navzdory 70 letům od konce 2. světové války neklesá naléhavost boje proti fašismu. Podle přednášejících je vzpomínka na desítky milionů obětí na životech zásadní, stejně jako objektivní interpretace válečného konfliktu a pojmenování viníků. Například Kimitoshi Morihara z Japonské komunistické strany připomněl, jak v roce 1989 japonský premiér odmítl uznat, že Hitlerova válka byla válkou agresivní a Japonsko stálo na straně agresorů, a trval na tom, že by její charakter měli v budoucnu posoudit historici. Morihara označil podobné postoje za velmi nebezpečné.