Je patrné, že nejen hospodářský cyklus má tvar sinusoidy… i školství má časy lepší a věnuje se mu pozornost a časy horší, kdy se neví „kudy kam“. Nejhorší však je, když považujeme školství za málo marketingově „prodejné“, pak nejvíce škodíme našim dětem, vnukům a pravnukům. Bohužel jim však předáváme půjčenou zemi a veškeré naše dědictví, i to mentální.

„Uvedení některých nových předmětů učebních do škol nebo jich rozšíření (tělesná výchova, ruční práce pro chlapce i děvčata, nauka a domácím hospodářství) a zřízení pokračovacích kursů pro mládež od 14 do 16 let, vyžádá si nejen postupné reformy učitelského předběžného vzdělání, ale zvláště vyžadovati bude postupného odstraňování nedostatku vhodného školního zařízení, zvláště tělocvičen, hřišť, školních dílen, kuchyní a zahrad. Proto bude nutno všude, kde místní poměry tomu dovolují, zřizovati nutné prostory i místnosti a opatřovati pomůcky, poněvadž bez těchto nemožno dosáhnouti zplna vyučovacího cíle těchto předmětů učebných.“ Citace ze Zprávy výboru kulturního a rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 3478 - ZDE).