Školy jsou zahlcené administrativou. Vymýšlí se různé projekty a vyplňují tabulky, místo toho, aby se kleslo na zem, uvolnilo se ruce ředitelům a chtělo se od nich normální řídící práci se vším, co k ní patří, včetně personální politiky.

Do regionálního školství jde v roce 2018 zhruba 120 mld. Kč. Což činí asi 69 % celkového objemu financí, které jdou celkově do školství. Počet žáků nám klesá, rozpočet roste, tudíž nám roste i objem peněz na jednoho žáka. Jak je v tom případě možné, že ke kantorům se dostane jen minimum z tohoto objemu?

Každý rodič rozumí tomu, když jsou pravidla nastavená tak, že škola, kam jeho dítko chodí, dostane na ně cca 60 tis. Kč. A dokáže vyhodnotit, zda jeho „poklad“ za to dostane adekvátní vzdělání.  

Ale zeptejte se rodičů na PHMax,, tzn. maximální rozsah přímé pedagogické činnosti? Kdo z nich vám řekne, co to vlastně obnáší? Kolik se vlastně nakonec dostane k dětem? K učitelům?