Kalousek: Hospodářský růst, rozkvět růžových sadů a zpěv ptactva? Tak to není, protože čísla hovoří

Děkuji za slovo. Dámy a pánové, dovolte mi, abych vás informoval o tom, co vás jistě nepřekvapí, že bez ohledu na to, jak dopadne hlasování o jednotlivých pozměňujících návrzích, TOP 09 tento rozpočet na rok 2016 podpořit nemůže.

Dovolte mi jenom, abych shrnul základní důvody. O tom jednom jsme vedli desítky a desítky hodin diskusí, do jaké míry má Sněmovna právo v době ekonomického růstu snižovat deficit pouze nominálně, protože využívá vyššího výběru - byť ne tak dobrého, jak by růstu odpovídalo, protože se Ministerstvu financí nedaří vybírat daně, ale přesto vyššího výběru - z vyššího růstu a z vyššího růstu spotřeby, kdy tyto příjmy promítá převážně do výdajů, které výrazně zvyšuje oproti střednědobému výhledu na rok 2016, který jste schvalovali před rokem, a jenom minimálně je používá na snížení nominálního deficitu, aniž by měla ambice jakkoli se snažit zkrotit strukturální deficit. Myslíme si, že to je neodpovědné, že minimálně půl procenta snížení strukturálního deficitu by vládu nijak nenutilo snižovat výdaje, jenom by je nemusela zvyšovat tolik. A protože to je neodpovědné a protože to je neodpovědné zvyšování výdajů oproti předchozím létům, nemůžeme takový rozpočet podpořit.

Další okruh důvodů je, že ten rozpočet není pravdivý. A není pravdivý jednak v porovnání s argumentací jeho předkladatelů, a není pravdivý ani v porovnání s platnou legislativou. Když si poslechnete pana ministra financí, poslechnete si pana premiéra, tak máte pocit, že ty největší vládní priority jsou investice do infrastruktury, hospodářský růst, rozkvět růžových sadů a zpěv ptactva. Ono to tak ale není, protože hovoří ta čísla. A to, co jsou skutečné vládní priority, nám řeknou výdaje, které nejrychleji rostou, kde je nejrychlejší, největší dynamika růstu. A když se podíváme, kde je největší dynamika růstu výdajových položek, tak absolutně bezkonkurenční vládní prioritou je zvyšování počtu státních zaměstnanců a s ním související mzdové náklady. To je vaše rozpočtová priorita číslo jedna, ta akceleruje ne po lineární křivce, ale po exponenciále. Pro příští rok plánujete přijmout navíc 13,5 tis. státních zaměstnanců, a když si k tomu připočteme těch letošních zhruba sedm, tak za dva roky tato vláda učinila něco, co nemá precedens v historii pětadvacetiletého rozpočtování svobodné České republiky, že dokážete za dva roky přijmout o 21 tis. zaměstnanců navíc.

Tyto náklady spolu s logickým navýšením pak představují pro daňového poplatníka ročně více než 20 mld. vyšší náklady. O tom navýšení nediskutuji, to je v pořádku, ekonomice se daří, státní zaměstnanci měli platy retardované, dokonce zmražené, takže to navýšení nám nevadí. Ale 21 tisíc nových státních zaměstnanců - promiňte, dámy a pánové, to je chucpe, zvlášť chucpe od ministra financí, který ještě před rokem 2010, než vstoupil do politiky, dnes a denně pranýřoval jakoukoli vládu za to, že je mimořádně rozjedená a nešetřivá, zejména v personálních nákladech na vládní spotřebu.

A mnohokrát opakoval, že on jako podnikatel by si to dovolit nemohl. Nemohl. Také si to nikdy nedovolil. Nicméně on jako ministr financí, který to neplatí ze svého, si to dovolil a tohle břemeno snadno uvalil na daňového poplatníka. Je to zhruba 21 miliard korun navíc a to, to jsou ty, to je ta prvořadá vládní priorita. A nejde zdaleka jenom o učitele, nejde zdaleka jenom o hasiče, nejde zdaleka jenom o policisty, kterými se vždycky oháníte, když vstoupíme do téhle diskuse. Jsou to tisíce a tisíce nových státních úředníků, u nichž nemáme nejmenší tušení, co tam vlastně budou dělat. Klasický příklad je kapitola Ministerstva financí, kde ministr financí chce zhruba 720 nových úředníků v příštím roce, nárokuje si na ně mzdové fondy a vy mu je také schválíte. A z těch 720 čtyři sta úředníků, což je zhruba 230, 240 milionů korun chce od 1. ledna na elektronickou evidenci tržeb. Všichni víme, že od 1. ledna žádná elektronická evidence tržeb nebude. Všichni víme, že nebude ani 1. listopadu, ale Sněmovna je připravena schválit ministrovi financí více než 200 milionů na 400 úředníků, kteří se budou zabývat elektronickou evidencí tržeb. Mě by skutečně zajímalo, co by majitel Agrofertu řekl libovolnému šéfovi své firmy, který by za ním přišel a řekl by mu: Pane majiteli, generální řediteli, šéfe, vysokoprechoditělstvo... (Smích v sále.) Já bych prosil, kdybyste mi od příštího roku od 1. ledna dával 200 milionů korun na personální náklady na novou linku, kterou tam ale mít nebudu. Ale ty personální náklady chci už od 1. ledna. Já si umím představit tu reakci. Byla by zcela jistě správná. Nebo kdyby třeba ředitel jednoho z mediálních akvizic pana ministra financí, řekněme generální ředitel Rádia Impuls, že by přišel za panem majitelem a řekl by: Pane majiteli, plánuji, že tak za tři, za čtyři roky bych mohl mít novou redakci zahraničního zpravodajství, ale ty mzdové fondy redakce, kterou nebudu mít dřív jak za čtyři roky, tak ty už chci teď od 1. ledna. Pan majitel a podnikatel by ho asi zabil nebo vyhodil přinejmenším. Poslanecká sněmovna ministrovi financí tyhle peníze schválí. Oni tam prostě ti úředníci nebudou, oni si ty peníze použijí nějak jinak nebo je možná i zavážou, já nevím, co s nimi budou dělat. Ale ta komičnost situace, že vy mu schválíte od 1. ledna peníze na něco, co objektivně nebude, činí celý proces schvalování rozpočtu naprosto nevěrohodným a nepravdivým. Tady se snažím říct ono... on není nepravdivý jenom z hlediska argumentace. Vaší prvořadou prioritou nejsou investice, hospodářský růst, ale mzdové náklady na státní zaměstnance.

Druhou vaší prioritou, podíváme-li se, jaké položky rostou nejrychleji, jsou sociální dávky mandatorní povahy. A třetí položkou, která roste nejrychleji, jsou dotace do agropotravinářského komplexu. Ne náhodou jsme navrhli, vzhledem k současné bezpečnostní situaci, že o dvě miliardy korun by měla být posílena obrana právě na úkor dotací agropotravinářského komplexu, protože máme pocit, že se zhoršuje bezpečnost a nikoliv situace v zemědělství. Pan ministr Babiš si své peníze ovšem pro agropotravinářský komplex uhájil, takže nepochybuji, že tento pozměňující návrh nebude schválen.

On ten rozpočet je nepravdivý nejenom v té argumentaci jeho předkladatelů o prioritách, priority jsou jinde. Není to hospodářský růst, nejsou to investice do infrastruktury, vašimi prioritami jsou mzdové náklady na státní zaměstnance, sociální dávky mandatorní povahy a dotace do agropotravinářského komplexu. A prosím, nelžu. Podívejte se na ta čísla. Ta čísla nelžou, jsou to čísla Ministerstva financí. To jsou nejrychleji rostoucí položky.

On je také nepravdivý v tom, o jakou legislativu se opírá. V § 5 odst. 2 je napsáno, že státní rozpočet jsou odhadované příjmy a výdaje. Odhadované jsou na základě čeho? Odhadované jsou na základě dynamiky ekonomického růstu a stávající legislativy, která nařizuje nějaké povinné odvody. Ano, stalo se mnohokrát v minulosti, že se některé zákony, s nimiž počítal rozpočet na příští rok od 1. ledna, to je s jejich účinností od 1. ledna, schválily až poté, co byl schválen státní rozpočet. Z tohoto hlediska se nejedná o precedens. Ale vždycky a stoprocentně vždycky to bylo tehdy, když si vládní koalice byla vědoma toho, že ty zákony, byť budou schváleny až po státním rozpočtu a v tu chvíli tedy ten rozpočet jakoby ještě neměl právo s nimi počítat, tak byly účinné od 1. 1. Tento rok je prvním rokem kdy na tohle vláda kašle. Kdy dobře ví, že je tady několik zákonů a zdaleka to není jenom elektronická evidence tržeb, jsou to i zákony, kde jsme vládě nepřeložili stéblo před stéblo, zákon o dani z příjmů fyzických osob, zákon o důchodovém pojištění, kde pro svoji notorickou neschopnost evidentně nedosáhnete toho, aby byly schváleny tak, aby byly účinné k 1. 1. 2016. Nebudou. Vy to dneska už víte. Ministr financí to také ví. A věděl to. Přesto rozpočet, který se chystáte schválit, počítá s těmito změnami, jako kdyby ty zákony byly účinné od 1. 1. 2016. A vy vědomě budete hlasovat pro nepravdivý rozpočet a nepravdivé údaje, byť se jedná o zákon. To se tady ještě nikdy nestalo.

Víte, jak se na první pohled pozná demokrat od autokrata? Demokrat prostě ctí pravidla, ctí zákony, byť v tu chvíli jsou nepohodlné, byť třeba se zdají i nelogické, pokud je potřeba je změnit, tak je změní a do té doby, dokud nejsou změněny, tak je ctí. Autokrat na to kašle. Čo je to také zákon? Keď vodím stát ako firmu, netreba mi zákonov. Prostě zákony nejsou, ale my už to tam napíšeme. To je možná nejzávažnější důvod, na který tady upozorňuji. Jeden rok velmi špatný rozpočet je špatná věc, ale pohrdání pravidly a pohrdání zákonem je něco, co by si žádná vláda nikdy neměla dovolit. A tohle bohužel není váš první případ. Když se vám ten zákon nehodí, tak ho ignorujete. Když vláda vznikala, nehodil se vám lustrační zákon v tu chvíli platný a účinný, tak jste ho prostě ignorovali. Teď zase ignorujete rozpočtovou legislativu a rozpočtujete na ni, i když neplatí a vy víte, že nebude účinná k 1. 1. 2016. Vy vysíláte do společnosti signál, když se nám nehodí pravidla, když se nám nehodí zvyklosti, když se nám nehodí zákony, my, vláda je dodržovat nemusíme. Tak tuhle hru my s vámi hrát nebudeme a proto nemůžeme hlasovat pro vládní návrh státního rozpočtu.