Vážený pane senátore, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci,
není to tak dávno, bylo to v dubnu tohoto roku, kdy vláda předložila novelu zákona o rozpočtové odpovědnosti. Novelu, která velmi silně rozvolňovala rozpočtovou odpovědnost a předpokládala konsolidaci veřejných rozpočtů na předlouhých sedm let. Zděšení experti Národní rozpočtové rady hlasitě protestovali a opozice v této Sněmovně od středu doprava se snažila ze všech sil zabránit přijetí této novely, což se nepodařilo, ta novela byla přijata a vstoupila v účinnost.
Neuplynulo ani půl roku a v rámci daňového balíčku pan poslanec Babiš předložil návrh na další rozvolnění tohoto zákona rozpočtové odpovědnosti a to tak, že konsolidace se předpokládá předlouhých dvanáct až čtrnáct let a na příští dva roky se ten zákon v podstatě vypíná. Opět experti zcela zásadně protestovali a opět Sněmovna na experty nedala, stejně tak jako Senát. Je to téměř stejné jako v opatření proti COVIDu.
Experti si mohou říkat, co chtějí, populisté si nakonec stejně prosadí svou. To znamená, v obou dvou verzích, které máme před sebou, jak v poslanecké, tak ve sněmovní, je už druhá podle mě naprosto nepřijatelná novela zákona o rozpočtové odpovědnosti. Z tohoto pohledu ve vší úctě k Senátu, Senát selhal úplně stejně jako Poslanecká sněmovna a jeho návrh nelze nazvat kompromisem. Přijmeme-li senátní návrh, sníží se mandatorní příjmy státu o 100 miliard korun, což je ohromující částka. Nikdo by to neuvítal víc než já. Já bych to skutečně velmi uvítal, kdyby na druhé straně bilance byl promyšlený návrh jak snížit mandatorní výdaje státu o 100 miliard korun, ale nic takového není pravda. Vláda naopak mandatorní výdaje neustále zvyšuje, poslední takové rozhodnutí udělala včera, pokud jste si všimli, rozšíření okruhu osob s nárokem na přídavky na děti je další výrazné zvýšení mandatorních výdajů, aniž by to bylo bilancováno na příjmové straně. Co hůř, já ať už volby, které jsou za necelý rok, dopadnou jakkoliv... pane kolego, nezlobte se, prosím pěkně, mohl byste ztlumit svůj hlas?
Co hůř, ať už volby, které jsou za necelý rok, dopadnou jakkoliv, tak já nevěřím, že tady bude většina, která bude mít odvahu, ochotu i sílu snížit mandatorní výdaje o 100 miliard korun. To se prostě nestane, taková většina se tu nenalezne. To znamená, že těch 100 miliard, které zaříznete dneska, se nám bude objevovat v nárocích na zadlužování státu mnoho a mnoho dalších let. To je něco, co si nemůžeme dovolit, proto TOP 09 nebude hlasovat ani pro senátní, ani pro sněmovní verzi. Dovolte mi ještě můj osobní pohled na názory některých komentátorů, že tento návrh, protože výrazně snižuje daně, že je návrhem pravicovým. Vzhledem k tomu, že není vybalancován na straně výdajové, tak já na něm vůbec nic pravicového nevidím, pokud k pravicové politice patří rozpočtová odpovědnost. Tak jako neexistuje podle mého názoru pravicový a levicový extremismus, existuje jenom jeden nebezpečný extremismus, tak podle mého názoru neexistuje levicový či pravicový populismus. Existuje jenom jeden nebezpečný populismus. Tento návrh, ať už ve sněmovní nebo v senátní verzi, je pouze a ryze populistický. Je především zoufale nekompetentní, je neodpovědný, a proto nesmírně nebezpečný.
Děkuji vám za pozornost.
Psali jsme:
autor: PV
