Děkuji za slovo, pane předsedo.

Vážené dámy, vážení pánové, je to historická chvíle v tomto volebním období, protože se jedná v podstatě o první rozpočet, který skutečně od začátku rozpočtovacího cyklu připravila tato vláda. Rozpočet na rok 2014 vládní koalice sice podpořila, ale rozhodně se nedá říct, že ho připravila, protože ho převzala čtrnáct dní poté, co byl předložen. To už se toho příliš udělat nedalo.

Jinými slovy o rozpočtové politice této vlády vypovídá teprve tento rozpočet. Vláda ho prezentuje jako rozpočet úsporný, jako rozpočet spravedlivý a jako rozpočet podporující investice. No nekupte to. Kdybychom skutečně schvalovali tato slova, pravděpodobně bychom ho mohli schválit jednomyslně. Bohužel my nebudeme schvalovat slova, kterými je tento rozpočet vládou prezentován, my budeme schvalovat čísla, která jsou v tom dokumentu napsána. Bohužel v tom dokumentu jsou napsána čísla, která jsou s těmito slovy v přímém rozporu. Dovolte, abych to demonstroval na číslech Ministerstva financí, jak z jejich dokumentů o střednědobém výhledu, tak především z 95 procent z dokumentu, který máme všichni na lavicích, tedy z návrhu zákona o státním rozpočtu. (Ve vládní lavici se hlučně baví premiér a poslanec Krákora přímo za zády řečníka.) A abych tak učinil vypovídajícím způsobem, to znamená v rámci nějakého střednědobého trendu, který si dovolím definovat jako pětiletý. (Řečník zvýšil hlas, aby byl lépe slyšet, protože ho ruch za ním ruší.)

Fiskální politika minulých let byla poznamenána skutečně snahou o úspory, tedy ale dosáhnout alespoň stagnace výdajů. Úsporné rozpočty se ­ - (Řečník se otočil a říká: Já vás nepřekřičím, pane kolego.)

Úsporné rozpočty se vyznačují tím, že když už se výdaje - (Premiér a poslanec Krákora si začali znovu povídat ihned poté, co se řečník znovu ujal slova.) Pane předsedo, nezlobte se, ale pokud pan zpravodaj Krákora bude za mnou mluvit, já se nejsem schopen soustředit, já nečtu svůj projev!