Ruku na srdce, pane ministře, pokud někdo v roce 1945 dosáhl plnoletosti, tak se nyní nachází na prahu devadesátky. Takže pro koho je vlastně ono gesto nasměrováno? Odpověď je jednoduchá, jedná se o plácnutí do vody, které nemá žádný smysl, pokud v něm není něco „skryto“.

Věřme, že pan ministr Herman se jel do Německa jenom exhibovat a předvádět, protože nic jiného v tom není. Neustálé si sypat popelu na hlavu a stále dokola připomínat poválečné události při odsunu Němců, nemají totiž ve skutečnosti jiný smysl než odvléci pozornost od jejich téměř stoprocentnímu přihlášení se k politice Hitlerovy třetí říše.