Především nyní před volbami Vás budou všichni kropit všemožnými léky na to a tamto. Většina politiků mají lék na každou oblast v našich životech. Vědí, jak se o nás postarat, co je pro nás lepší. Vytvoří cíl naši společnosti, naplánují to a opět selžou. Čím dál častěji také slýcháme "plánování". Navracíme se zpět do centrálního plánování? Dle aktivit posledních vlád určitě - ano, dle jejich smýšlení - ano, dle zesilování tlaku (hysterií) médií na politiky - ano, dle požadavků občanů - ano.

Žijeme dle událostí, které nám, především, média předkládají. Slabí politici pak populisticky reagují. Chaoticky se mění zákony, pojmenujme to však "pravidla hry" (jak poznamenal Hayek, z "Rules of Law" se stávají "Rules of Games"). Jakýkoli zákon, regulace, je vytvářen jako prevence do budoucna, avšak na základě minulé negativní události.

Jako jednotlivci chceme, abychom se měli lépe, abychom maximalizovali náš zájem/užitek. Každý z nás má jiné zájmy, koníčky, priority, morální zásady a zvyky, každý z nás byl vychován jinak. Z uspokojení našeho zájmu pak benefitují ostatní. Tyto věci jsou důvodem, proč vláda selhává při svém plánování.

Ty zájmy, koníčky, priority, atd. jsou v podstatě informace. Informace, která se šiří mezi účastníky trhu. Jedině tak může být efektivně vytvořená poptávka či nabídka. Vláda není totiž schopna v těch miliónech interakcích posbírat informace a efektivně tak alokovat své zdroje. (Neberme teď v potaz výstavbu infrastruktury, zajištění bezpečnosti a vymáhání práva.)