Zatímco se Česko připravuje na klíčové volby do Poslanecké sněmovny, veřejnost sleduje se zatajeným dechem další epizodu rozkladu důvěry ve stát – tzv. kauzu bitcoinů, která vrhá stín na vládní kruhy a bezpečnostní složky. V kombinaci s už dříve nastolenými autokratickými prvky Fialovy vlády se rýsuje obraz režimu, který se už ani nesnaží skrývat svoji vůli po informační a mocenské dominanci.

Když vláda Petra Fialy v roce 2022 zablokovala několik webů s odkazem na „dezinformace“, tvrdila, že se jedná o výjimečný krok v mimořádné situaci. Dnes, tři roky poté, je zřejmé, že to byl začátek nového normálu, nového režimu. Mechanismus cenzury zůstal, jen se sofistikoval a institucionalizoval v rámci tzv. KoStraKoV (Koordinátora strategické komunikace vlády O. Foltýna). Ten sice nemá oficiální pravomoc zakazovat obsah, ale vytváří prostředí, v němž platformy a novináři vědí, co „se smí“ a co „už je za čárou“. Efekt je stejný – autocenzura, strach, ticho a vydávání komunikačních karet.

Nedávné úniky dat a podezřelé transakce spojené s kryptoměnami, které mají zasahovat i osoby napojené na státní instituce či vládní strany, jsou přímo výbušné. Místo vyšetřování, otevřenosti a veřejné diskuze ale přichází mlčení, bagatelizace a opět – útok na ty, kdo o kauze informují. V některých případech jsou označeni za „dezinformátory“, aniž by se kdokoli pokusil jejich zjištění věcně vyvrátit. Nová ministryně spravedlnosti s pochybným akademickým titulem E. Decroix má jasný úkol: kauzu kolem bitcoinů uklidnit a uklidit.