UHO a UČO ve školních jídelnách je stejné klišé jako tělocvikář v teplákách s lampasem. Za posledních 15 let prošly školní jídelny dynamickým vývojem směrem ke kvalitě vaření. Paradoxně se tak děje na platformě zastaralé zákonné normy s názvem spotřební koš (Vyhl. 107/2005 b.). Nenapadám spotřební koš jako takový, je dobře, že stát hlídá skladbu stravy, kterou dotuje. Jen narážím na fakt, že za 20 let neprošel žádnou změnou, aby odrážel trendy stravování především po stránce zdravotní a nutriční.

Z vlastní zkušenosti vím, že jídelny trendy sledují a často i implementují, ale děje se tak pouze nesystémově, v závislosti na osvícenosti a entuziazmu vedoucí jídelny s podporou ředitele. Nositelem změn ve školním vaření jsou právě vedoucí jídelen a kuchaři. Cesta ke změně vede přes vyškolený personál.