Vážené kolegyně, vážení kolegové, máme před sebou návrh novely zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, a to hned ve dvou verzích - senátní a sněmovní. Ta senátní se přitom liší od sněmovní a obě se liší od verze, kterou jsme spolu s kolegy předložili. Nepochybně rozsahem, když v důsledku koaličních pozměňovacích návrhů předloha tak trochu nabobtnala, ale také obsahem, kdy se reguluje více záležitostí, než jsme si na začátku představovali.
Nyní bych ráda připomněla, proč jsme předlohu, která se původně sestávala z několika málo vět, připravili. Naší hlavní motivací bylo usnadnit výstavbu rodinných domů na zastavitelných plochách, kdy se k nim neměl vyžadovat souhlas orgánů ochrany zemědělského půdního fondu, a dále odstranit diskriminační úpravu, podle níž za odnětí půdy, na níž bude vystavěna pozemní komunikace, jsou povinny platit obce a kraje, ne však stát, který jako jediný měl zcela nepochopitelně stanovenou výjimku. Poslední novelizační bod říkal, že v případě veřejně prospěšných staveb v zastavitelné ploše se odvody za trvale odňatou zemědělskou půdu ze zemědělského půdního fondu nestanoví.
Ráda bych se podrobněji vyjádřila k usnadnění výstavby rodinných domů. Četné reakce veřejnosti, ale konec konců i hlasování o tomto návrhu ve třetím čtení, kdy předloha získala tříčtvrtinovou, více než ústavní většinu, svědčí o tom, že jde o téma, které se veřejnosti podstatně dotýká a zajímá ji.
Uvedu příklad za všechny, který se opírá o jeden z desítek, možná stovek e-mailů, které jsem v této věci dostala. Cituji: "V polovině března roku 2015 jsme koupili pozemek v jedné moravské obci s tím, že si zde postavíme dům. V tu dobu jsme neměli vůbec tušení o připravované novele zákona o ochraně zemědělského půdního fondu. Během roku jsme si připravovali projekt a před měsícem začali vyřizovat stavební povolení. Teprve včera jsme zjistili, že je třeba zažádat o vynětí půdy ze zemědělského půdního fondu a nechat si vypočítat částku odvodu. A přišel šok. Podle bonity půdy nám bylo spočítáno za 150 metrů čtverečních zastavěné plochy 180 tisíc korun. To je částka pro pracující, ale ne nadprůměrně vydělávající rodinu velmi zásadní. Navíc jde o pozemek momentálně v už zastavěné oblasti. A jak opakuji, při koupi pozemku jsme neměli možnost toto zjistit, i kdybychom věděli, že se chystá novela zákona. Toto je opravdu ohromná podpora pro mladé rodiny."
Takto ironicky a myslím, že oprávněně, končí svoji zprávu jeden z pisatelů a já mám pro jeho slova pochopení. Ano, poslední novela zákona o zemědělského půdního fondu se skutečně nepovedla a byla bych moc ráda, kdybychom si to dokázali přiznat a náš přešlap napravit.
Nyní uvedu ještě jeden příklad, který se týká obce Neplechov. Tato obec věnovala své hřiště pro výstavbu jiné veřejně prospěšné stavby, a to dálnice D3 s tím, že si podle nového územního plánu postaví nové hřiště na jiném pozemku. Jaký však byl její šok, když zjistila, že za vynětí bude muset zaplatit 9 mil. Kč. To znamená, že tato obec již hřiště nikdy nepostaví. Pokud samozřejmě nepodpoříte senátní verzi.
Nyní bych se ale ještě ve stručnosti vrátila k historii projednávání tisku číslo 579. Dva koaliční komplexní pozměňovací návrhy předložené v rámci sněmovního projednávání tři výše uvedené body zapracovaly, byť naneštěstí ne zcela. Požadavek na zahrnutí veřejně prospěšných staveb při hlasování ve třetím čtení bohužel neuspěl. Tento problém se následně pokusili vyřešit kolegové z horní komory a vyřešili jej způsobem, který je patrný ze senátní verze návrhu. Důležité z mého pohledu je, že tento způsob si získal například podporu Svazu měst a obcí, který ve svém stanovisku nabízí přesvědčivý příklad nesmyslné nákladnosti současné úpravy. Cituji: "Stávající poplatek za vynětí pozemku pro rozšíření hřbitova byl jednomu městu na jižní Moravě stanoven na 4,5 mil. Kč. Po navrhované úpravě by byl 450 tisíc korun. Ušetřené peníze by samosprávy mohly použít v jiných oblastech života obce - na opravu chodníků, silnic, veřejného osvětlení, na podporu spolků." Tolik tisková zpráva Svazu měst a obcí.
Chci zdůraznit, že především proto, že se senátní verze snaží věrněji respektovat podobu naší původní předlohy, konstatuji jako předkladatelka, že má moji podporu. V případě, že by senátní verze nezískala dostatečnou podporu, dovoluji si doporučit, aby tato Sněmovna podpořila alespoň redukovanou verzi sněmovní. Tím nejhorším, co by se mohlo stát, by bylo, kdyby oba tyto návrhy spadly pod stůl a volání mladých rodin, které jsou zatíženy nesmyslně vysokými odvody, a obcí a měst, kterým je současné nastavení překážkou v rozvoji, by zůstalo nevyslyšeno. Děkuji za pozornost.
Ing. Věra Kovářová, MIM
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
