Kapitalistická krize je krutou realitou dneška. Mezi její důsledky patří nejen drastické snižování životní úrovně, ohromný nárůst chudoby, masová nezaměstnanost či soustavné útoky na sociální výdobytky minulosti. Krize má svůj odraz i ve snahách imperialismu o nové přerozdělení světa a ovládnutí strategických regionů, zdrojů nerostných surovin a trhů. Nedílnou součástí tohoto procesu je nárůst militarizace, ohromné výdaje na zbrojení, budování vojenských základen po celém světě i krvavé agrese proti řadě států.

Po porážce socialismu na přelomu 80. a 90. let minulého století opustila naše země mírovou zahraniční politiku. Jako spojenec Spojených států amerických a člen Severoatlantického paktu NATO a Evropské unie se Česká republika podílela na řadě nespravedlivých válek a okupací, způsobujících utrpení a smrt statisíců v zájmu několika málo bohatých a mocných. Jugoslávie, Afghánistán, Irák, Libye je notně nekompletní seznam států, jejichž národy se staly obětí agresí podporovaných, v rozporu s názorem většiny obyvatel, také pravicovými a sociálně demokratickými vládami naší země.