V těchto dnech vzpomínáme na válečné veterány a jejich osudy. Hrůzy první světové války, denní život našich vojáků i jejich osobní zážitky, vzpomínky na frontě na rodinu a své blízké, život, zranění i smrt, zachytil ve svém deníku z bojiště středoškolský profesor, pan Jaromír Komárek, nevlastní otec mojí manželky Alice. Zúčastnil se první světové války, tak jako naši další spoluobčané, kteří byli přinuceni bojovat za Rakousko – Uhersko. O tyto zážitky, které prožívali na vlastní kůži, se s vámi chci podělit malou ukázkou z deníku, který si psal pan Jaromír Komárek. Svoje vzpomínky s láskou věnoval svému milovanému otci. S pokorou, smutkem a s úctou k našim spoluobčanům, vzpomínáme na hrůzy, které museli vojáci vytrpět v obou světových válkách v minulém století. Zároveň vyslovuji povzdech nad tím, že se lidstvo nedokáže poučit z historie.
Historie se opakuje a stejně nemorální lidé, jako ti, kteří obě světové války rozpoutali, nás opět staví na práh zničení lidstva, pokud se jim jejich záměry na základě neustálého zbrojení, napadání a ničení jiných států a vyvolávání napětí, podaří.
Podívejte se spolu se mnou na malé ukázky z deníku vojáka, psaném na bojišti, který je našim rodinným pokladem. Zamysleme se nad tím, co každý z nás můžeme udělat pro to, aby se tyto válečné hrůzy neopakovaly.
Převzato z profilu.
autor: PV