Některá občanská sdružení mohou mít ze závěru soudu radost, já si však troufám říct, že si zdaleka neuvědomují dopad tohoto rozhodnutí. Spouštěcím mechanismem protestu byla mimo jiné i tato část vyhlášky ÚP, kde se hovoří, že v plochách městské zeleně jsou podmínečně přípustné stavby kulturní, komerčního vybavení nebo dopravní infrastruktury. Důležité je právě ono podmínečně přípustné. Aby toto mohl investor provést, musí být jeho stavba mj.:

-  doplnˇkem hlavni´ho u´cˇelu vyuzˇiti´ pro odpocˇinkovou a relaxacˇni´ funkci a slouzˇit potrˇeba´m hlavni´ho u´cˇelu vyuzˇiti´,
-  minimalizovat plosˇny´ a prostorovy´ dopad na na pozemky vzrostle´ zeleneˇ a negativni´ vliv na funkcˇnost plochy, vyply´vaji´ci´ z hlavni´ho vyuzˇiti,
-  nesmí negativneˇ ovlivnit vhodne´ prostorove´ usporˇa´da´ni´ plochy hlavni´ho u´cˇelu vyuzˇití.

Je nemístné myslet si, že na základě této podmínky může uprostřed Lužánek vzniknout obchodní dům. V principu to totiž jsou a vždy byly a budou pozemky NESTAVEBNÍ, čili na nich nelze provádět stavební činnost. Ke každému takovému projektu se mimo jiné musí vyjádřit i příslušný odbor životního prostředí. O nějaké snadné výstavbě v městské zeleni tedy nemůže být řeč.