Dnes by se u Artuše našel minimálně jeden rytíř, který by si přinesl vlastní židli s nápisem „VIP“ a požadoval zásuvku na notebook. Kulatý stůl měl symbolizovat rovnost. Dnes symbolizuje hlavně to, že někdo zapomněl objednat catering a všichni se snaží sedět co nejblíž tácu s chlebíčky.

Svatby to řeší podkovou. Ta má čelo, aby bylo jasné, kdo je tady důležitý a kdo je jen „příbuzný, kterého jsme museli pozvat, jinak by se urazil a přestal posílat vánoční kolekce“. Hierarchie jak z učebnice. A všichni ji respektují, protože je to tradice. A tradice se neporušují, maximálně se o nich pomlouvá na záchodě.

A pak je tu moderní „kulatý stůl“. Ten bývá kulatý asi jako hranolky z automatu. Ve skutečnosti je to podkova, někdy lichoběžník, ale hlavně: Má čelo. A kde je čelo, tam je někdo, kdo si myslí, že je Artuš. Jen bez charismatu.