Mumraj politiků, osobností, pachatelů trestných činů, rekordmanů všeho druhu, herců, moderátorů, moderátorek a řady jiných. Napadá mě jen jeden souhrnný a otřepaný výraz „celebrita“. Čím častěji se objevují celebrity v televizi, novinách, internetu a sociálních sítích, tím více máme pocit, že kladný či záporný hrdina je vlastně náš dobrý známý, soused odvedle. Nedávno jsem šel po ulici a potkal jsem moderátora televizních novin, jaksi automaticky, aniž jej znám, jsem jej pozdravil a on odpověděl. Teprve když jsem ušel několik dalších kroků, uvědomil jsem si, co se stalo. Člověk, kterého vůbec neznám, mě prostřednictvím televize, novin a internetu vstoupil do soukromí a já jej vzal za svého. Umělý mediální svět zafungoval.

Není to podobné s názory, myšlenkami a idejemi? Máme pocit, že jich je málo, že se s nimi nikdo neřídí, ale není to pravda. Díky světu sociálních sítí, a internetu je různých myšlenek a idejí šířeno neuvěřitelné množství, různých hodnot a různé kvality. Na facebooku denně vzniká spousta různých diskusních skupin, některé úspěšně přežívají léta a další nepřežijí den. Olajkováním stránek známých či méně známých osobnosti a jedinců potvrzujeme náš bližší vztah k těmto osobám, či skupinám, naši oblibu a sympatie.

V řadě případů to nemusí být a vůbec není myšlenkové či názorové souznění s lajkovanou osobou, ale pocit sounáležitosti s její mediální známostí. Najednou máme pocit, že lajkem se rovněž dostáváme do světa této celebrity a stali jsme se jejími „přáteli“. Bohužel však přáteli jenom elektronickými. Stali jsme facebookovými či twitterovými přáteli či folowery představ, výrazů a názorů osob, které však jsou nekompletní, umělé a lidsky odcizené. Na sociálních sítích či pod webovými články se často vedou diskuse, které by se v reálném světě vůbec neodehrály, Přesto je zajímavé, že v řadě případů je diskuse pod články čtenější, než čtenost článku samotného.

Media procházejí zásadní transformací, ztrácejí své tradiční trhy a stávají se snadnou kořistí státního i obchodního vlivu. Ve spojení se státem nebo podnikáním pak nemohou plnit svoji skutečnou společenskou roli a stávají se nástroji propagandy. Přijetí propagace stranických, politických, ideologických, nacionálních, náboženských nebo finančních zájmů, ve spojení s digitálními technologiemi, představuje poslední zvonění pro tradiční mediální formy.