Příznivci argumentují potřebou vodní dopravy a minimálními zásahy do krajiny, odpůrci pak ochranou cenných biotopů v dotčeném území. Osobně jsem zastáncem obou cest a možná mám výhodu, že nejsem profesně zatížen ani k jedné ze stran a hledím na spor spíše prakticky.

Řeka Labe je vodní cestou a jako taková, tedy splavná, by měla zůstat zachována. Pokud vodní cestu opravdu chceme, vyžaduje to investice a práce na její udržitelnosti a provozuschopnosti. Vodní cesta má své výhody. Jeden šíf pojme náklad pro 40 kamionů, na větších řekách to pak dokonce je i čtyřnásobek, a přitom k přepravě potřebuje jen malý zlomek paliva těchto kamionů.

Argumenty směřující proti jezům přes klesající lodní dopravu považuji za stejně účelové, jako argumenty pro jezy z důvodu zadržování vody v krajině jako adekvátního přírodě prospěšného opatření. Lodní doprava na Labi klesá, protože spolehlivost dostatečného vodního stavu je bez opatření nízká a na nejisté vodní cestě dopravci čekat nebudou. Je však podle mého jasnou pravdou, že vodu v krajině musíme přednostně dobře zadržovat, než se do Labe vůbec doteče.