Patřím do generace, která si 17. listopad 1989 živě pamatuje. Byl jsem v prvním ročníku gymnázia Na Zatlance a hned následující pracovní den jsme zahájili stávku. Celý listopad jsem velmi silně prožíval se spolužáky a kamarády i se svou rodinou a nakonec jsme se radovali ze svržení socialismu a vlády jedné strany.

Musím říct, že mám v úctě všechny, kteří se socialistickým mocipánům postavili, bez ohledu na to, že později projevili názory a postoje, které mi už blízké nejsou. Odpor vůči totalitě se cení!

Stručně zmíním, z čeho se stále raduji, a z čeho naopak dnes radost nemám.

Raduju se dosud z toho, že máme demokracii, svobodu projevu, svobodu volby i právo zakládat politické strany. Můžeme podnikat a hledat si práci podle svého gusta. Většině lidí vzrostla životní úroveň, můžeme cestovat.