Co vlastně chtějí občané České republiky? Vládu pevné ruky? Monarchii? Či snad skrytou formu oligarchie, kterou tady zažíváme posledních dvacet let? Nebo je touhou mých spoluobčanů skutečná "vláda lidu" neboli "demokracie"? Podle reakcí české veřejnosti to vypadá, že se jim prozatím líbí tragikomické telenovely na pokračování. Telenovely s názvem "Věci veřejné a my druzí".

Obdivně vzhlížíme k fungujícím demokratickým společnostem v Rakousku nebo ve Švýcarsku. Přitom si většina z nás neuvědomuje, že v těchto zemích se zájem občanů o chod státu neprojevuje pouze účasti ve volbách jednou za čtyři roky, ale aktivním zapojením velké části obyvatelstva do práce politických stran. Každý člen politické strany tak může ovlivňovat správu veřejných věcí skutečně průběžně. A jestliže řádově statisícová členská základna politických stran v Rakousku představuje více jak deset procent oprávněných voličů, pak v České republice není členem politické strany ani jedno procento oprávněných voličů.