Ivo Vicena se narodil r. 1926 v Jihlavě. Ve válečných letech začal pracovat v lese; nastoupil do lesnické školy v Písku, kde se nesmělo vyučovat a studenti byli posíláni na dvouletou řízenou praxi do německých a českých polesí. Od r. 1944 byl totálně nasazen jako dřevorubec. Po válce vystudoval Lesnickou fakultu v Brně.

Funkci hlavního inženýra vykonával ve Vojenských lesích a statcích Lázně Kynžvart (1951-1955) a dalších 22 let ve Vojenských lesích a statcích (VLS) Horní Planá. Lesník Vicena nastoupil r. 1955 do vedení podniku, který přebral hodnotné lesnické dědictví po rodu Schwarzenbergů. Byly to tisíce hektarů lesů ve vzrostlé a klimaxové fázi vývoje. K tomu skvosty Trojmezensko a pralesy. Prioritou podniku VLS byly vojenské účely a ochrana státní hranice. Pobyt na zvláštní povolení přispíval k trvalému nedostatku dělníků a nemožnosti plnit potřebné úkoly. Přes všechna omezení – za dob náměstka Viceny – se lesy chránily před kůrovcem, byly zelené a včas se obnovovaly. Bylo pečováno o rezervaci Trojmezenský prales tak, že zůstal zachován jako zelený, bohatě druhově, věkově a prostorově strukturovaný; se smrky přes 600 let starými. Takový byl r. 1992 předán do správy NP Šumava.

K životopisu Ing. Iva Viceny, CSc. je na místě dodat, že byl také úspěšným ředitelem dřevařského závodu ve Volarech (1977–1986), který zpracovával 800 000 m3 dřeva za rok. V důchodovém věku pracoval v ÚHÚL – VLS jako specialista ochrany lesa; jako soudní znalec zpracoval na tisíc znaleckých posudků.