Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, já jsem chtěl přednést stanovisko poslaneckého klubu Pirátů. Jednací řád Poslanecké sněmovny stanoví v paragrafu 66, že předsedající rozpravu ukončí, nejsou-li do rozpravy přihlášeni další řečníci. Teď vidíme, že řečníci tam přihlášeni jsou, takže ukončení rozpravy v tento okamžik by bylo v rozporu s jednacím řádem Poslanecké sněmovny.

Pan předseda Faltýnek navrhl stanovit s odkazem na platné usnesení Poslanecké sněmovny, které v článku 1 praví: Poslanecká sněmovna se může usnést, že v určitém čase nebude hlasováno a hlasování o podaných návrzích proběhne ve stanovenou dobu. Pro stenoprotokol je třeba uvést, že pan poslanec toto usnesení uvedl chybně, neboť jde o usnesení číslo 248 z 26. února 1997, nikoliv 1999. Uznáváme samozřejmě, že platnost autonomních usnesení Poslanecké sněmovny, přijímaných na základě paragrafu 1 odstavce 2 zákona o jednacím řádu, nicméně nedomníváme se, že jakékoliv autonomní usnesení je možné vykládat tak, aby bylo v přímém protikladu k zákonu o jednacím řádu samému a v protikladu k rozhodnutí Ústavního soudu, o kterém budu nyní mluvit.

Jak už jsem řekl, paragraf 66 odstavec 1 zákona o jednacím řádu stanoví, že předsedající ukončí rozpravu, nejsou-li do rozpravy přihlášeni další řečníci. Pokud je tedy o další rozpravu zájem, není možné postupovat proti tomuto zákonnému ustanovení, ukončit rozpravu a přistoupit k hlasování na základě pouhého autonomního usnesení, které svoji platnost odvozuje od jiného ustanovení téhož zákona a nemá a nemůže mít vyšší platnost.

Připomínáme, že při obdobném případu v minulém volebním období, šlo o zákon EET, se touto otázkou zabýval Ústavní soud, a to ve svém nálezu plénum Ústavního soudu 26/16. V bodě 58 tohoto nálezu Ústavního soudu čteme: Z citace uvedených ustanovení jednacího řádu Poslanecké sněmovny vyplývá, že omezení, respektive ukončení rozpravy o návrhu přezkoumávaného zákona ve třetím čtení, nebylo provedeno v souladu se zákonem, konkrétně v souladu s jednacím řádem Poslanecké sněmovny, když sama ústava ani jiná část ústavního pořádku v tomto ohledu podrobnosti nestanoví, a to jak Poslaneckou sněmovnou, tak jejím předsedou. To i přesto, že nebyly využity možnosti, které zákon předsedajícímu schůze pro usměrnění rozpravy dává. Takže to k tomu řekl Ústavní soud České republiky.