Ministr Brabec: Bylo by skvělé, kdybychom nezůstali na suchu

26.06.2019 19:37

Projev na 32. schůzi Poslanecké sněmovny 26. června 2019 k Návrhu na vyslovení nedůvěry vládě České republiky

Ministr Brabec: Bylo by skvělé, kdybychom nezůstali na suchu
Foto: Hans Štembera
Popisek: Richard Brabec, místopředseda vlády a ministr životního prostředí

Kolegyně, kolegové,

já vás asi nepřekvapím tím, čím začnu a já s tím snad trochu i potom skončím nějakým takovým zvláštním okruhem, protože to, co teď momentálně zažíváme venku, a asi jste možná zaznamenali, že teď byla naměřena historicky nejvyšší teplota června vůbec v historii měření, jestli se nemýlím, od roku 1775, tak nejsou lepší kulisy, nemyslím teď tady ty klimatizované, ale kdyby se sem dostal vzduch zvenku, tak by to asi bylo o poznání kratší, to jednání naše. Ale nejsou lepší kulisy pro to, abychom si řekli, co je největší problém této země. A co nepochybně bude největší problém. A to je to, jakým způsobem dokážeme našim dětem a jejich dětem tu zemi připravit na změnu, která tady nepochybně je, která přichází.

Mě vždycky trochu zamrzí, když, ono to tady zaznělo dneska už několikrát a nepochybně to ve vašich vyjádřeních ještě zase zazní. Já chápu, že je to určité politické klišé, ale myslím si, že v tom reálném životě, a doufám, že se na tom s většinou z vás shodneme a dost často se na tom shodujeme, když se bavíme mezi čtyřma očima a ne před kamerami, tak že mně vždycky nejvíc vadí, když někdo řekne, že prostě vláda neudělala v této oblasti vůbec nic. A já říkám: Kdyby ty vlády před námi udělaly to, co jsme udělali my, tak už dneska jsme mohli být úplně někde jinde.

Protože setrvačnost těch kroků, aby začala fungovat opatření proti suchu, je prostě obrovská, je dlouhá i desítky let. A já chci znovu říct, že boj se suchem - záměrně říkám ne boj s klimatickou změnou, protože s tou se nedá bojovat, to je něco, co nás dalece přesahuje - tak aspoň boj se suchem, a nechci slovíčkařit, je prostě nejvyšší prioritou této vlády. Já když jsem v roce 2014 v lednu přišel na Ministerstvo životního prostředí, a několikrát jsem to tady už říkal, vy to víte a omlouvám se, řeknu to znovu, ale bude to krátké, začal jsem mluvit o suchu, tak se mi řada lidí smála, co to řeším za nesmyslný problém, který neexistuje. Já se domnívám, že dneska už je všem jasné, s čím jsme tenkrát začali. My čelíme situaci, kdy se sto let ta voda z České republiky nebo z českých zemí cíleně odváděla, aby tady nepůsobila škody, a teď se chce, aby se za pět let všechno napravilo. To prostě nejde. Ale přesto přezevšechno jsme udělali doslova a do písmene tisíce konkrétních opatření a neustále zrychlujeme tu realizaci opatření. Pan ministr zemědělství, který tady teď není, tak jenom můžu říct jeho závazek, ale on vlastně souvisí i s naším závazkem, že každý den doslova vznikne někde nějaký rybník nebo bude obnoven rybník. Já třeba můžu říct, že doslova každý den za poslední rok, možná rok a půl, takřka každý den někde v nějaké menší obci zajistíme lidem nový zdroj pitné vody. Zatím za rok a půl jsme jich zajistili více než 350, v 350 obcích pro 150 000 lidí. Takže 150 000 lidí - dobře, řeknete si možná, co je to proti 10 miliónům, ale je to kolik, 1,5 % jestli se nemýlím nebo něco v tom smyslu, ale jsou to menší obce, které jsou doslova životně závislé na těch menších zdrojích. A to je strašně důležité, protože ta velká města samozřejmě třeba jsou dneska napojena na velké vodovody a zatím, říkám zatím, s tím problém nemají.

Hovoříme tady o posledním roce a já musím říct, že to, co tady bylo taky trochu myslím, že panem předsedou Výborným, zmiňováno: no a co ta národní koalice boje proti suchu vlastně udělala? No udělala třeba to, že vůbec poprvé - a já říkám, proč se to teda neudělalo dřív, proč už před dvaceti lety někteří, kteří tady samozřejmě v té Sněmovně sedí už i více než dvacet let, neřešili s těmi samými vědci, kteří už tenkrát upozorňovali, že to Česká republika bude muset řešit a že to řešení prostě bude trvat léta, někdy dokonce desítky let. Znovu říkám, mohli jsme být úplně někde jinde, kdyby někdo dřív byl tím vizionářem. A já si troufám říct, že jsme těmi vizionáři a že se opravdu v tomto nemáme za co stydět.

Byla tady obrovská debata v minulých letech, co se vlastně má dělat dřív, jestli se mají stavět přehrady anebo rybníky anebo mokřady anebo vodovody anebo já nevím co. A my dneska říkáme, je to strašně jednoduché. My musíme dělat všechno, protože něco přinese svůj efekt za tři měsíce, něco za šest měsíců a něco za deset let. Když se dneska rozmyslíme, že postavíme novou přehradu, tak začne sloužit za deset let, ta větší možná ještě déle. A my máme dneska skutečně, jak jsem říkal, zrealizováno nebo rozpracováno nebo připravujeme tisíce konkrétních projektů, jak tu životodárnou tekutinu, o které jsme byli asi dlouho přesvědčeni, že je to něco samozřejmého, co tady vždycky bude, vždycky nám naprší, nasněží, tak jak tu životodárnou tekutinu udržet tady v České republice, ať už v přírodě nebo ve městech nebo kdekoli jinde, jak ji tady pozdržet, aby nám tak rychle nezmizela.

Pan premiér mi ušetřil práci, protože ve svém úvodním projevu už zmínil celou řadu našich projektů, kterým se mnozí na začátku smáli. Třeba proboha, co máme s tou dešťovkou? Všichni jsme měli okap, resp. sud pod okapem, což teda projekt "dešťovka" je sofistikovanější, ale já si troufám říct, že nám se povedlo udělat z té vody společenské téma. A to se povedlo v době, kdy ještě nebylo zdaleka takové sucho, kdy se o tom ještě nehovořilo s takovou razancí. Dnes je to snadné, dnes o tom každý den vidíte v televizi, je to otvírák mnoha serverů, mnoha novin, je to něco, co zajímá lidi. Ale my jsme se tím začali zabývat, vážení, ve chvíli, kdy to ještě takřka nikoho nezajímalo, protože nám bylo jasné, že to je důležité. A já si troufale myslím, že jsme to téma přinesli my, já neříkám, nejenom my, ale určitě v tom Ministerstvo životního prostředí sehrálo významnou roli.

Jak jsem řekl, máme tady projekt "dešťovka" pro občany, 5000 žádostí, 5000 domácností, na další tisíce máme dneska peníze. Rozjeli jsme zajímavý projekt pro obce, na ktrý máme takřka miliardu korun. Jsou to právě větší projekty, kde je možné udržet dešťovou vodu ve městech. Já takřka každý den, kdybych dneska nemusel sedět tady, tak bych byl v terénu, tak jako tam jedu hned zítra, do obcí, a řešil tam se starosty konkrétní problémy, jak jim zajistit vodu. Takže věřte, ale to máte mnozí z vás, a já si troufám (říct), trošku větší nadhled, proto že vy máte většinou ve svých regionech (?), já mám ten nadhled republikový a věřte, že velmi dobře vím, co trápí ty konkrétní lidi, co trápí ty konkrétní starosty a starostky v oblasti boje se suchem a vůbec dopadu klimatické změny.

Dneska tady někdo říkal, že se tím vláda nezabývá dostatečně nebo že o tom nejedná. No samozřejmě jedná a já tady chci říct, že vůbec nevidím žádný problém, naopak, aby když máme národní koalici boje proti suchu, kde poprvé sedí opravdu špičkoví vědci a my s nimi diskutujeme a oni s námi a máme možnost si ty věci, někdy třeba i nepříjemné, říct a jsou z toho nějaké konkrétní závěry, stejně jako Senát vytvořil svoji komisi sucha a spolu diskutujeme, tak ve chvíli, kdy tady někdo v Poslanecké sněmovně bude mít tu iniciativu, tak já budu první, kdo samozřejmě bude rád s takovým týmem spolupracovat, protože nikdo nemá patent na rozum a nemá ho samozřejmě ani ministr životního prostředí a ani nikdo z ministerstva. Je skvělé, když si můžeme vyměňovat zkušenosti.

Jak už jsem řekl, to nejcennější je, že nabízíme řešení teď, protože když se dneska budeme bavit o strategiích a koncepcích, kterých máme v České republice hromady a jsou v šuplících historicky desítky let, tak to nikomu vodu nenajde. Naše projekty ano, ty ji zajistí reálně a v čase. Není to jenom o konkrétních koncepcích, je to i o legislativě. Velmi brzy se budeme v této slovutné Poslanecké sněmovně a následně v Senátu bavit o velké novele vodního zákona, kterou sem jako hlavní gestor dá s naší spoluprací Ministerstvo zemědělství a to bude určitě skvělá možnost, jak se odborně bavit o tom, co všechno v této oblasti můžeme dělat.

Už tady pan premiér řekl, a taky to není jen tak něco, co je samozřejmé, my jsme rozjeli i pro naši oblast vědy a výzkumu velký projekt, který jsme připravili. Byl schválen vládou a po mnoha letech se na Ministerstvo životního prostředí vrací oblast výzkumu a polovina z těch peněz na výzkum a inovace, polovina, tedy takřka 2 mld. korun v příštích šesti sedmi letech, budou právě plynout i do oblasti výzkumných úkolů, jakým způsobem zlepšit schopnost české, moravské, slezské krajiny, a samozřejmě tady udržet vodu všemi možnými způsoby, jak jsem říkal, ať už v podobě povrchové nebo podzemní.

Nemůžu se nezmínit o tématu, které teď hraje obrovskou roli v té společenské diskusi a nepochybně bude hrát roli čím dál tím větší a s tou vodou úzce souvisí, a to je téma klimatické změny a dopadů s tím souvisejících. My se tady bavíme a je kolem toho velká, řekněme i aktivistická debata. Já jsem měl skvělou debatu se studenty z (nesrozumitelné) for future asi před týdnem a s dalšími lidmi, ať už té nevládní sféry, tak s učiteli, a tam jsem si znovu uvědomil něco, co mě tak strašně nepřekvapuje, že ten největší problém je spíš možná v neznalosti a v neinformovanosti, co má ta druhá strana připraveného a co se vlastně dělá. Protože to je takové to rychlé zjednodušení: neděláte nic. Potom se zeptáte: a vy víte, co my děláme? Říká: no nevíme, ale neděláte nic. A to je něco, co já chápu u studentů, protože kdyby mi dneska bylo dvacet let - to byla krásná doba - tak bych tam možná s nimi taky stávkoval, protože říkám, nic proti tomu nemám, to, co tady zatím studenti předváděli, bylo velmi vtipné, bylo to takové nastavené zrcadlo a já jsem vždycky říkal - rád přijdu na školy střední, základní, vysoké a budu tam obhajovat to, co dneska česká vláda v té věci dělá.

Tady se to smrsklo, odpusťte mi to slovo, jenom na debatu, zda dosáhneme v roce 2050 tak zvané uhlíkové neutrality nebo nedosáhneme nebo kdy toho dosáhneme. Když se dneska sta procent lidí zeptáte, ale myslím, že i lidí, kteří na to mají třeba i nějaké odbornější vzdělání, co to vlastně ta uhlíková neutralita je, tak si troufám říct, že velká většina vůbec nebude tušit. Ale přesto přes všechno řekneme: ale chceme to. Chceme to nejpozději v roce 2050.

A já myslím, že je velmi seriózní říct, když už házíme nějakými procenty a nějakými léty, co se za tím vlastně skrývá. A tady já vidím rozdíl mezi přístupem vlády, která, když něco slíbí nebo když se k něčemu zaváže, tak jako plníme závazky z Pařížské dohody, tak jako plníme závazky z klimaticko-energetického balíčku, tak chce prostě vědět, co to taky pro ty lidi bude znamenat. Protože ovlivňujeme a budeme ovlivňovat život deseti milionů lidí, všech lidí v tomto státě, protože, vážení, rád na to někdy udělám seminář. A mimochodem tímto vás zvu, někdy nejpozději v polovině nebo do poloviny září chceme uspořádat takovou velkou klimatickou konferenci, možná dokonce v Poslanecké sněmovně, ale to se ještě dohodneme, kde právě chceme představit některé koncepty, ať už ty mitigační, tedy zmírňování dopadů, respektive snížení emisí CO2, tak třeba i to, jak se některé jiné státy s tím tak zvaně perou. Takže já bych byl velmi rád, kdybychom z té politické debaty o tom, kdo to vlastně řekl první a co to vlastně znamená, se věnovali tomu, co to opravdu bude reálně znamenat pro občany ČR. Kolik to bude stát, protože to budou stovky miliard korun a stovky tisíc třeba lidí, zaměstnanosti, bude to znamenat, že se úplně změní naše životy.

Jenom pro zajímavost, pokud by to takhle bylo, tak v roce 2050 už se nebude moci topit nejenom uhlím, ale pravděpodobně ani plynem. Nebudeme samozřejmě moct jezdit žádnými dopravními prostředky nejenom osobními vozy, ale jakýmikoliv dopravními prostředky včetně pravděpodobně letadel, která jsou na cokoliv jiného než možná na vodík nebo na nějaký jiný pohon. Bude to znamenat významnou změnu, některé sektory průmyslu úplně zmizí, protože to neudrží. Bude to znamenat významné dopady na zemědělství. Bude to znamenat významné dopady na všechno.

A já považuji za seriózní, když politik řekne, že by jenom chtěl tomu národu také říct, co to pro něj bude znamenat. A ne jenom že zvedneme nějaký transparent a řekneme: my to v roce 2050 dokážeme za každou cenu. A to bohužel se někdy stávalo i v Evropském parlamentu, že tam někdo z Evropské komise přišel s nějakým číslem a tam někdo řekl: ne, ne, ne, to nebude 20 %, my chceme 30 %. Sice nevíme, jaké dopady to bude mít. A samozřejmě, že se tady bavíme i o tom, že je nám jasné, že tady musí být nějaká globální solidarita. Já se velmi těším na debatu, která bude v New Yorku v září na klimatickém summitu a potom na klimatické konferenci v závěru roku.

Já to tady říkám i proto, že jsme často, řekněme, napadáni, že se neděje vůbec nic. A já říkám, děje se celá řada věcí. Možná, že o nich mluvíme méně, protože je jako reálně děláme i v té mitigační části, tedy nejenom v adaptaci, to nám ti studenti vyčítali. Říkali: vy se sice adaptujete, ale vy musíte zajistit, aby se to nestalo. A my jenom říkáme: my se ale, vážení, musíme připravit na to, že se to stane, i když se přetrhneme. To se totiž může stát, že to nemáme v ruce. My máme v ruce ta adaptační opatření, jak připravit tuto zemi na změnu klimatu, ta se děje. Ale máme omezeně v ruce to, jak zajistíme, aby ta změna klimatu nepokračovala. A to je ta hlavní debata. To je velmi seriózní, je velmi odborná, je částečně i politická, ale měla by se v ideálním případě odehrávat opravdu jakoby tak, že si budeme říkat ty scénáře a budeme si říkat, jsme na ně připraveni anebo nejsme na ně připraveni. A to já považuji za seriózní. Není to ani pokrytecké, není to ani sobecké, je to prostě odpovědné. A to já si myslím, že je důležité.

Já už nechci dlouho zdržovat. Celá řada věcí tady padla. Pan kolega Havlíček mluvil o uhelné komisi, kterou spolu zakládáme a povedeme ji, která brzy začne pracovat, předpokládáme v červenci a měla by v nějakém dohledném čase vlastně dát vládě potom určité návrhy, jak ČR může odstoupit postupně od fosilních paliv především od uhlí a co to bude znamenat.

Už tady padlo to, že samozřejmě máme úspěšné projekty typu desítek tisíc domácností, které díky projektu Nová zelená úsporám nebo Kotlíkové dotace nejenom že zlepšily životní prostředí, snížily emise CO2, ale i dalších řekněme škodlivin, ale také ušetřily hodně peněz. Máme skvělý projekt, o kterém jsem už hovořil, protože jestliže nás něco může do budoucna zachránit, protože když se podíváte na to, jak jsme schopni odstranit uhlík nebo snížit emise uhlíku, tak my buď budeme samozřejmě výrazně měnit strukturu celé země, ale může nám pomoct to, že naopak zvýšíme to jímání, tedy to pohlcování uhlíku. A to dokáží skvěle přírodní klimatizace, které se jmenují stromy. Proto připravujeme a děkuji za to Nadaci Partnerství, že spolu připravujeme úžasný projekt 10 milionů stromů, které chceme vysadit mimo les v příštích letech. Je to takové symbolické, mělo by to být spojovací. Nás dneska hodně věcí rozděluje, někdy tedy myslím že zbytečně. My bychom strašně rádi, aby nás sázení stromů spojilo. Chceme vybláznit republiku tak, aby za každého člověka, za každého občana ČR vlastně byl vysazen jeden strom, minimálně jeden strom. A je to něco, co nás může zachránit. Australané a další chtějí sázet stovky milionů stromů, v Číně sází doslova miliardy stromů nebo stovky milionů stromů také. A my, když dneska bohužel čelíme největší katastrofě škůdců, především kůrovce nebo lýkožrouta smrkového, abych byl přesný, těch kůrovců je asi 130 druhů, tak samozřejmě ty stromy masivně ztrácíme. A my jsme dneska na prahu úplně nové tvářnosti české krajiny. ČR bude vypadat bohužel zcela jinak, ale bohužel to musíme, řekněme to, co se děje využít jako systémem všechno špatné je pro něco dobré jako pro nový začátek, jak by měly naše lesy vypadat, aby byly v budoucnu odolné. Na tom se dneska intenzívně pracuje, to je tedy především hájemství ministra zemědělství, ale snad i za něj mohu říct, že se na tom my také významně podílíme.

Já přeskočím řadu věcí, které jsem tady měl, protože vím, že už i čekáte na další vaše příspěvky. Já jsem se chtěl hlavně zaměřit, možná řeknu ještě jednu věc, pak už budu směřovat k závěru. Hodně se také mluví o odpadech. My také velmi brzy, na podzim se dostane do této Sněmovny zcela nová odpadová legislativa, která bude směřovat k významným změnám a také bude mít vliv na miliony lidí. Proto jsme někdy, také je nám vyčítáno, že jsme s ní dlouho čekali a kdybychom ji samozřejmě nepřipravenou dali k diskusi, tak bychom zase byli kritizováni, že jsme ji uspěchali. Takže my jsme čekali na evropský oběhový balíček, abychom ho tam zapracovali. A těším se na tu debatu, která tady bude. Troufám si říct, že dneska jsme ve shodě s hlavními skupinami, hlavními hráči, což je především Svaz měst a obcí, Hospodářská komora, Svaz průmyslu, Asociace krajů a další, ti, kteří skutečně rozhodují o těch hlavních odpadech, respektive o těch hlavních odpadových tocích. A určitě to potom spolu všechno společně připravíme.

Začali jsme především s plastových odpadů doslova blbnout na kvadrát jako lidstvo. Ten dobrý sluha se stal špatným pánem. A jsme dneska zavaleni odpady, byť tedy ty snímky, které dneska vidíte, otřesné, které dneska vidíte ze světových oceánů, tak pokud si dobře pamatuji statistiku, tak to, co končí ve světových oceánech pochází z Evropy pouze zhruba z jeden a půl procenta. Asi 85 % jde z Asie, to znamená teoreticky bychom si mohli říct, že to nezachráníme. Ale to si určitě neříkáme. To znamená Evropa a spolu i ČR zásadně jde proti trendu jednorázových plastů. Takže ještě než nastoupí ta poměrně tvrdá opatření proti jednorázovým plastům, která nejpozději v roce 2021 zakážou vyrábět a uvádět na trh v celé řadě případů, tak my máme velmi úspěšný projekt kampaň Dost bylo plastů, ke které přistoupila celá řada společností a i měst a začínají jednorázové plasty nahrazovat opakovanými, respektive opakovaně použitelnými plasty tak, abychom opět za nějakou dobu vrátili a doufám, že se nám podaří postupně i vyčistit. U nás u ČR to bude snazší, daleko horší to bude s některými jinými zeměmi a především se světovými oceány.

Já jsem přeskočil, vážené kolegyně, vážení kolegové, celou řadu věcí, o kterým jsem tady chtěl hovořit, a já myslím, že ta šance ještě bude, ale dovolte mi ještě na závěr určitou... možná takové shrnutí toho, co jsem chtěl říct. Já znovu opakuji - čeho bych si nejvíc vážil a co mi připadá strašné důležité, je to, abychom přes politické rozmíšky - a dobře všichni víme, že se někdy dovedeme hádat hodiny o slovíčko, zda tam má být, nebo nemá být a zda ten, kdo ho řekl, tak jestli ho myslel nebo nemyslel vážně - tak by bylo skvělé, abychom se aspoň v té jedné věci - kterou si troufám říct, že není politická, je ryze odborná, je věcná a je strašně důležitá, je to věc nejvyššího veřejného zájmu tohoto státu - abychom nezůstali na suchu a připravili tu zemi na něco, co se reálně už děje - co se nedíváme za deset, dvacet let, třicet let, co se stane - ono se to reálně děje a můžeme to vidět za našimi okny a zažívat doslova na vlastní kůži. Abychom dovedli překlenout tyhle spory, které nás rozdělují a aspoň na této jedné věci se dovedli spojit, protože i tak - i když budeme i propojeni - je to pořád to, řekněme, to minimum, co pro to můžeme udělat, abychom všechny personální a finanční kapacity, které máme k dispozici, vrhli na nějaký společný postup, abychom doslova nezůstali na suchu.

Já jsem vždycky připraven - v tomhle případě - na jakýkoliv návrh, který půjde z jakékoliv strany, abychom ho zapracovali do našich materiálů, protože - znovu říkám - není a možná se mnou kolegové nebudou souhlasit, protože každý máme to svoje, ten svůj resort, ale já si troufám říct, že není důležitějšího tématu pro tuto zemi, než abychom nezůstali na suchu.

Děkuji vám za pozornost.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: PV

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Okamura (SPD): Po Junckerovi jdeme z bláta do louže

17:36 Okamura (SPD): Po Junckerovi jdeme z bláta do louže

Komentář na facebookovém profilu ke zvolení Ursuly von der Leyenové předsedkyní Evropské komise