„Zajímá mne názor odborníků na nejdůležitější varianty zakotvení soudní moci do ústavního pořádku naší republiky, zejména způsob jmenování předsedy a místopředsedů Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu. Osobně jsem přesvědčen, že kontrasignaci, tedy spolupodpis předsedou vlády, by obsahovat nemusel,“ řekl ministr Chvojka. „Stejně tak podporuji prodloužení funkčního období soudců Ústavního soudu z deseti let na dvanáct a znemožnění opakovaného jmenování do této funkce,“ dodal ministr.

Z dalších prioritních témat právní experti diskutovali, zda by ústava státu po revizi neměla obsahovat také úpravu přijímání nových soudců, zda a jakým způsobem zpřísnit podmínky pro kandidáty na ústavní soudce a jak posílit princip otevřenosti přístupu k soudnímu povolání.

Velkou pozornost odborníků vyvolala míra balance moci soudní a ústavodárné, zejména otázka, zda Ústavnímu soudu přináleží pravomoc zrušit ústavní zákon. Nejednoznačný závěr vyplynul z diskuze, má-li být Ústavní soud vedle prezidenta nominován i dalšími státními institucemi, například Poslaneckou sněmovnou, Senátem či vysokými soudy.