Česká armáda si u výrobce objednala 72 těchto strojů. Ovšem už v době dodávek zjistila, že jich takové množství nebude potřebovat. Následovaly výroky některých politiků, které dalšímu osudu letounů naházely klacky pod nohy. A tak zůstalo pouze u 72 vyrobených kusů. Na jedné straně se snažil udat další „alky“ výrobce, na straně druhé se snažila prodat i armáda, a to své nepotřebné exempláře.

Přestože jde ve své kategorii o špičkový letoun, univerzální ve svém využití, například pro plnění taktických úkolů, útok na pozemní cíle nebo průzkum, nepodařilo se s dalšími kusy prorazit. Nepomohlo jednání s víc než třicítkou potenciálních uživatelů jak v Evropě, tak na Blízkém a Středním Východě, v jihovýchodní Asii či Jižní Americe, ani pokus o odprodej přes výběrové řízení, které bylo zrušeno kvůli příliš nízké nabízené ceně. Syndrom nechtěného dítěte se projevil naplno, navzdory tomu, že podle výzkumu jsou na tom hůř nechtění chlapci („elstopadesátdevítka“ je ženského rodu).

Po letech neúspěšných pokusů, kdy mí předchůdci nabízeli letadla prakticky všude, přicházejí v tomto příběhu pozitivní zprávy. První L-159 z armádních zásob si na začátku října odvezla americká firma Draken, která je využije pro výcvik pilotů americké armády. Ve čtvrtek si pomyslné klíčky od stejných strojů převzali zástupci iráckých vzdušných sil, ihned tak mohou pomoci v tažení proti Islámskému státu. Ministerstvu obrany ze zakonzervovaných letadel zůstane pouze jediné, které se využije na náhradní díly.