„Jsem velmi rád, že díky velkému úsilí všech mých kolegů se dnes kulturní krajina hřebčína v Kladrubech nad Labem stala součástí světového dědictví UNESCO. Chov kladrubských koní a utváření zdejší krajiny jsou dokladem pečlivé a vysoce odborné práce, kterou zde lidé vykonávají už po staletí. Takových tradic si musíme vážit a pokračovat v nich. Právě proto se Ministerstvo zemědělství, které je zřizovatelem Národního hřebčína a celý projekt financuje, od počátku zasazovalo o zápis hřebčína na seznam UNESCO,“ řekl ministr zemědělství Miroslav Toman.

Krajina kladrubského hřebčína má ve světě svou neoddiskutovatelnou výjimečnost. K uchování starokladrubského koně nestačí chránit pouze plemeno samotné, ale i specifické podmínky hřebčína v Kladrubech nad Labem, tradiční chovatelské postupy, a krajinu jako celek, tedy podmínky, které vtiskly tomuto plemeni jeho podobu. O zápis Krajiny pro chov a výcvik ceremoniálních kočárových koní v Kladrubech nad Labem na seznam UNESCO usilovala ČR více než deset let. Na indikativní seznam kandidátů na zápis byla krajina zařazena v roce 2007. Oficiální nominační dokumentaci předložila Česká republika Centru světového dědictví UNESCO v lednu 2018.