Děkuji, pane předsedající. Vážení poslanci, vážené poslankyně, chtěla jsem se vás zeptat, zda jste viděli tu debatu, kde sedí pan ministr dopravy, a ptá se ho paní moderátorka Moravcová. Ptá se ho na dálnice. "Pane ministře, vy chcete příští rok zase stavět další desítky kilometrů nových dálnic. Pane ministře, kolik to bude stát? Pane ministře, kde na ty nové dálnice vezmete? Pane ministře, proč chcete stavět nové dálnice zrovna teď, když je rozpočet v tak špatném stavu. Pane ministře, proč chcete stavět nové dálnice, když lidé můžou jezdit po starých dálnicích. Pane ministře, bylo to v plánu, abyste si postavil nové dálnice? Nebo jste se rozhodl právě teď, že budete stavět nové dálnice?

Pane ministře, neměli bychom po covidu šetřit, místo toho, abychom stavěli nové dálnice"? Asi všichni víte, že taková debata neproběhla a byla by velmi absurdní. Nicméně u důchodů tuto debatu máme každý rok. Každý rok je tu zpochybňováno to, že chceme zvyšovat lidem, kteří celý život pracovali, odváděli do systému, vychovali nás, starali se o nás, když jsme byli malí a bezmocní, předali nám naši zemi v tomto stavu, tak každý rok je navyšování důchodů zpochybňováno. Je to zpochybňováno jako investice do lidské důstojnosti, protože to pro mě navyšování důchodů je. Navyšování důchodů, těch dnešních 300 korun, je také jasný signál státu, že ten, kdo celý život pracoval, tak bude mít alespoň trochu důstojný důchod. O tom dneska budeme jednat. A musíme se shodnout, že ty tři stovky měsíčně, tři stovky měsíčně, nad zákonnou valorizaci, nejsou žádné velké terno.

Já, když jsem si prohlížela tu debatu z minulých týdnů k tomu, jak se staví různí poslanci a poslankyně k navyšování nad zákonnou valorizaci, tak jsem se styděla, protože jsem v tom jasně rozpoznávala ten tehdejší klip - přemluv bábu. Mnozí prostě neustále dávají najevo, že starší lidé, starší spoluobčané jsou pro nás přítěží. A já říkám: nejsou pro nás přítěží. Nejsou pro nás přítěží, a milí důchodci, milé důchodkyně, nenechte si to namluvit. Nenechte si namluvit, že jste pro společnost přítěží. Naopak. Vy nikomu nic nedlužíte a zasloužíte si důstojné stáří a důstojné důchody, protože jste se o nás starali, když jsme skutečně byli malí a bezmocní, a my se teď máme postarat o vás.