Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, Evropská komise v březnu 2018 předložila v návaznosti na evropských pilíř sociálních práv v rámci tzv. balíčku sociální spravedlnosti návrh doporučení Rady o přístupu pracovníků a osob samostatně výdělečně činných k sociální ochraně. K návrhu doporučení byla vládou schválena rámcová pozice, se kterou souhlasily obě komory Parlamentu. Po vyjednávání na pracovní úrovni rakouské předsednictví předložilo výsledný kompromisní návrh na jednání rady ministrů práce a sociálních věcí dne 6. prosince 2018, kde byla konstatována politická dohoda. K formálnímu schválení se přistoupí poté, až Česká republika a Německo oznámí výsledek projednání návrhu doporučení Rady ve svých národních parlamentech. Ostatní země již s kompromisním návrhem vyjádřily souhlas, a to bez výhrad. Německo musí před formálním hlasováním a schválením v Radě přijmout národní zákon, což se očekává v květnu tohoto roku.
Právním zákonem návrhu doporučení je článek 153 odst. 1 písm. c) a článek 352 Smlouvy o fungování Evropské unie, protože doporučení upravuje oblast sociálního zabezpečení a sociální ochrany a dotýká se také osob samostatně výdělečně činných, což je mimo rámec současných kompetencí Evropské unie.
Na tomto místě bych ráda připomněla, že EU má pravomoc podle článku 151 a 153 této smlouvy přijímat zvláštním legislativním postupem harmonizační normy v oblasti sociálního zabezpečení a sociální ochrany za předpokladu respektování principu subsidiarity a proporcionality. Schválení v Radě však v takovém případě vyžaduje jednomyslnost. I z tohoto důvodu Evropská komise zvolila právně nezávazné doporučení pro úpravu přístupu k sociální ochraně pracovníků a osob samostatně výdělečně činných, protože jednomyslné přijetí právně závazného harmonizačního aktu by bylo v Radě nereálné.
Dipl.-Pol. Jana Maláčová, MSc.
Použití článku 352 smlouvy jako právního základu znamená, že přijetí návrhu v Radě ze strany České republiky je podle jednacích řádů vázáno na předchozí souhlas obou komor Parlamentu. Vládní návrh byl proto nyní postoupen k projednání Poslanecké sněmovně a Senátu, přičemž plénum Senátu předchozí souhlas s kladným hlasováním v Radě udělilo na své 5. schůzi dne 31. ledna tohoto roku.
Pokud jde o samotné doporučení, to je reakcí na realitu současného trhu práce, kdy s ohledem na nové technologie a pracovní postupy narůstá počet pracovníků často v nových, pružných, ale dost často také tzv. prekérních pracovních poměrech. Cílem doporučení je tedy podpora všech osob samostatně výdělečně činných a pracovníků s nestandardními smlouvami, kteří z důvodu svého typu smlouvy nebo postavení na trhu práce nejsou dostatečně chráněni systémy sociální ochrany. Doporučení přitom respektuje pravomoci členských států v nastavování úrovně jejich národních systémů sociální ochrany a je tedy plně v souladu s principem subsidiarity a respektuje rozdělení kompetencí.
Pro Českou republiku byl problematický původní návrh Komise v oblasti formálního pokrytí OSVČ na bázi povinné účasti ve většině systémů sociální ochrany. Nicméně téměř polovina členských států i v tomto právně nezávazném dokumentu byla pro doporučení vyšších standardů a povinného pojištění ve všech odvětvích sociálního zabezpečení. Druhá polovina včetně České republiky však požadovala flexibilnější znění. Ráda bych upozornila, že výsledný text doporučení navrhuje státům zavést pro osoby samostatně výdělečně činné dobrovolné pojistné systémy. Pro Českou republiku to znamená, že ve svém systému není nijakým způsobem nucena ke změně.
Vzhledem k tomu, že při vyjednávání byly zohledněny všechny požadavky České republiky, v souladu s vámi podpořenou rámcovou pozicí je Poslanecké sněmovně navrhováno vyslovit s doporučením souhlas. Děkuji.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
