Text deklarace navazuje na program konference. Zmiňuje odkaz Karla IV. jako zakladatele univerzit. Dále odkazuje na unikátnosti postavení univerzit a vzdělání jako „nezcizitelnou hodnotu nedozírného významu“. Připomínají význam svobodné diskuse a výměny názorů jako předpoklady vědeckého pokroku a základ pochopení „těch druhých jako předpoklad „tolerance a kultivace společnosti jako celku“.

„Pražská deklarace“ zmiňuje právě kritickou mysl svobodného člověka a svobodné střetávání jako nejmocnější nástroje a nejcennější hodnotu naší civilizace. V této souvislosti zmiňuje význam univerzit nejen jako míst, kde je realizována věda a špičkový výzkum, ale též jako míst, kde probíhá analýza a interpretace stavu dnešního světa.