Fungující fiskální pravidla jsou moc důležitou součástí pravidel fungování státu. Jejich úkolem není omezit rozhodování vlád ve struktuře rozpočtových příjmů a výdajů – neb to je politické rozhodnutí – ale účinně zamezit tomu, aby vlády za sebou nechaly obrovské dluhy, které pak budou muset řešit ti, kteří přijdou po ní.

Naše fiskální pravidla selhala, a přesně to se totiž stalo. V EU selhala fiskální pravidla v roce 2005, kdy se vůči jejich plnění obrátily zády Francie a Německo. Toto selhání vedlo k vzniku mnohem robustnějšího systému pravidel, ale též systému málo transparentního a ekonomicky mírně sporného. Proto naplno startuje diskuse o změně za pravidlo lepší. A mám tu čest se na ní podílet.

U nás bohužel podobná diskuse nestartuje. Je to chyba, s fungujícím frameworkem (který v textu EP navrhujeme pro EU), bychom se některým věcem vyhnuli zatím co vláda by stále měla možnost dělat „smysluplné věci“ i „politiku“: