Po sedmi letech mnozí doufali, že novela v roce 2011 vrátí původní výraz „může vzniknout…“, tj. nemusí. Očekávání se nesplnilo.

Po deseti letech je vše při starém, jen drobnost – školská rada nenavrhuje odvolání ředitele, ale vyhlášení konkursního řízení.

Je třeba vrátit se k původnímu záměru ze začátku 90. let a uvědomit si, co měla školská rada přinést. Cesta k závěru vede přes odpověď na otázku, co vlastně škola pro konkrétní obec či město znamená. Škola může a má být v obecním, či komunitním, společenství oázou vzdělanosti, kulturnosti, zkrátka civilizace.

Tím se dostáváme k první důvodu existence školské rady. Aby si co nejvíce obyvatel vzalo školu za svou, musí se na jejím životě a rozvoji nějak podílet. Žáci, učitelé, rodiče i obyvatelé.

Druhý důvod vzniku školské rady je pomoc zřizovateli. Ne každý z vedení obce má hlubší vhled do problematiky školství (v diskusích to ovšem vypadá, že odborníci jsou všichni – vždyť opravdu každý do školy chodil). Zřizovatel školu financuje, jmenuje ředitele, schvaluje mu odměny, odvolává ho, měl by tedy mít lepší informace, než z druhé až další ruky. Proto vysílá do školské rady „své lidi“.