Je až k neuvěření, k čemu může v prázdninové okurkové sezóně na naší politické scéně dojít.  Jaké záminky se hodí k hrubým a nechutným útokům na prezidenta republiky. Na prezidenta, který jako jediný z politické reprezentace zcela otevřeně na domácí i mezinárodní scéně hájí naše ekonomické, politické i kulturně historické zájmy. Na prezidenta, kterého většina národa považuje za zcela kompetentního, kvalifikovaného a zcela jasně nejlepšího v celé naší stoleté historii. Nejvyšším důkazem právě toho je, že byl dvakrát za sebou jednoznačně zvolen v přímé volbě do nejvyšší ústavní funkce.

Tentokrát je záminkou k útokům proti němu nejmenování ministra kultury. Přestože jde o nejmenší a nejméně významné ministerstvo, masívnost útoku by mohla naznačovat, že jde přinejmenším o ministerstvo financí, obrany či o vlastizradu. Každému soudnému člověku je naprosto jasné, k čemu ten masívní mediální útok na prezidenta má vést. K jeho pošpinění, pomluvení, znevěrohodnění a finálně k odstranění z politické scény. To vše je dlouhodobě organizováno, řízeno a financováno kdekým doma i v zahraničí. Do útoku proti němu se vždy staví nejen mediální hegemon ČT, ale i řada politických stran, neziskových organizací, politologů, různých politických aktivistických analytiků, kumštýřů, komentátorů atd. A ti se opravdu neštítí ničeho, včetně poukazování na jeho věk, nemoc, atd.

V celém tom mediálním běsnění zcela zaniká pravý a prvotní důvod. Vše se točí kolem postu ministra kultury Doc. A. Staňka, který poukázal na různé zlodějinky, finanční odklony a jiné nepravosti v jeho rezortu. A to se zkrátka nesmí. Ty odklony šly do míst, která si zastavení penězotoků nenechají líbit. A tak místo ocenění poctivosti ministra, dojde k jeho odvolání, což ostatně není poprvé na naší politické scéně. Proto také prezident Zeman váhal s jeho odvoláním. Když ho následně přece jenom odvolal, žádal o plnohodnotnou náhradu. ČSSD prostřednictvím premiéra doporučila svého místopředsedu M. Šmardu.

Ten se představil prezidentovi, který nabyl přesvědčení, že tento člověk se na pozici ministra kultury nehodí, neboť nesplňuje základní předpoklady pro výkon funkce ministra kultury, jako je dlouhodobá práce v oblasti kultury, zkušenosti v řízení kultury, vize, priority atd. Prezident tedy odmítl M. Šmardu do ministerské funkce jmenovat a požádal ČSSD o nominaci odborně zdatného kandidáta. A to je kámen úrazu. Sociální demokracii nejde o odborníka v čele ministerstva, ale o umístění svého místopředsedy do lukrativní funkce. Jde tedy o další trafiku pro svého politicky věrného, patřícího do týmu těch, kteří ČSSD postupně pohřbívají.