Vážené dámy a pánové,

na úvod si dovolím zopakovat náš základní a nikdy se neměnící postoj - byli jsme a stále jsme připraveni podporovat veškeré kroky, které budou chránit životy našich občanů. Tato opatření ovšem musí být vždy přímo úměrná hrozícímu nebezpečí a musí být přijímaná v takové podobě, kdy pod jednou záminkou nezpůsobí daleko větší škody v jiné oblasti. A teď tady máme další žádost vlády o prodloužení nouzového stavu o dalších třicet dnů.

V době přísných protipandemických opatření se lidem nedostává životního prostoru pro práci, lidé přichází o peníze i o zaměstnání, krachují firmy, občané mají minimální sociální kontakt se společností a např. v domovech seniorů je z důvodu omezení návštěv zcela reálným problémem pocit samoty a odloučení, který přináší zdravotní problémy. Zvyšuje se také počet lidí s depresí, rostou rizika sebevražd. Jen pro názornost statistik Ladislav Dušek upozornil, že bude přibývat onkologických onemocnění. Jak upozornila předsedkyně České onkologické společnosti Jana Prausová - cituji: "Koronavirem nekončí péče o pacienty. Viry přicházejí, viry odcházejí, nádory zůstávají." Konec citátu. Například vedoucí Onkogynekologického centra Všeobecné fakultní nemocnice profesor David Cibula nebo primář Kardiologického oddělení Nemocnice Na Homolce profesor Petr Neužil upozorňují, že odkládání preventivních prohlídek z důvodu právě nouzového stavu a této situace bude mít v důsledku větší dopad na zdraví Čechů, než samotný COVID-19.

Samostatná kapitola nese ekonomické dopady. Jakkoli se shodujeme s panem prezidentem, že život a zdraví má přednost před penězi, musíme si být vědomi, že k tomu, abychom mohli zdraví a životy lidí chránit, peníze prostě potřebujeme. Potřebujeme je jak na samotné zdravotníky, kteří jsou finančně nedocenění a odvádějí vynikající práci - a zčásti se proto lidé nehrnou do práce ve zdravotnictví a zčásti nám odchází pracovat za více peněz do zahraničí nebo do soukromých klinik - méně zdravotníků opět znamená větší zátěž pro ty, kteří tam obětavě zůstávají, a samozřejmě menší komfort pro pacienty. Pokud tedy apelujeme na vládu, aby maximum života společnosti co nejdříve uvedla do normálu, není to proto, že bychom jakkoli podceňovali nebezpečí nového viru, ale naopak proto, že nové onemocnění ještě víc zatížilo podfinancovaný a personálně poddimenzovaný systém. Kromě zefektivnění celého systému musíme chtěj nechtěj myslet i na to, aby tento systém měl dostatek peněz.

Poslední věc, která musí hrát roli v našem rozhodování, je, že vláda musí chránit jak životy, tak také svobodu a majetek občanů. A jak víme, velká část vládních nařízení svobody omezuje a majetek poškozuje. A my v opozici i vláda musíme proto pečlivě měřit míru zásahů do svobod ve jménu ochrany životů, aby škody nebyly zbytečně větší, než je nezbytně nutné.