Premiér Bohuslav Sobotka i ministr vnitra Milan Chovanec nás zatím ujišťují, že od zpravodajských služeb ani od policie nemají konkrétní informace o reálné hrozbě teroristického činu ani o zvýšené aktivitě případných útočníků. Přesto vláda přijímá konkrétní bezpečnostní opatření a chystá v této oblasti mnohá legislativní opatření.

Tajné služby mohou nově získat přístup k informacím o klientech bank nebo o telefonních číslech, o desítky či stovky milionů se jim zvýší rozpočty a možná i doplní, či dokonce zvýší početní stavy. Lze očekávat, že na ministerstvu vnitra se znovu začne diskutovat o případném rozšíření pravomocí umožňující snazší monitoring zájmových osob. V nejbližších měsících by mělo být odborně posouzeno, zda současný trestní zákoník umožňuje postihovat veškerá jednání organizovaného zločinu a přípravy ke spáchání teroristických činů, například účastí osob na výcviku pro službu v cizím vojsku nebo teroristické skupině. Debata by se měla vést také o početních stavech příslušníků policie a zda je policie, a to nejen v případě mimořádných událostí, schopna zabezpečit všechny úkoly dané jí zákonem.

Obdobně je tomu i u Armády ČR. Na kauze výbuchu muničních skladů ve Vrběticích vidíme, že reálné problémy existují. Pokud by organizovaný zločin věděl, v jakém stavu se nacházejí muniční sklady, mohlo být jen otázkou času, kdy si pro výzbroj přijde. A hypoteticky vzato, možná se tak i stalo a výbuch byl jen zastřením stop po jeho jednání. Po vstupu ČR do Schengenského prostoru téměř došlo k rozpuštění cizinecké policie, a to, co z ní zbylo, bylo z poloviny zcivilněno. Zajistit ostrahu státních hranic a zabezpečit alespoň kontrolu na hraničních přechodech dnes policie schopna prostě není.