Ústecký soud je totiž známý svým mnohdy podivným rozhodováním a R. Houska se navíc neštítí vůbec ničeho. Ostatně, kdo jej zná, jistě mi to potvrdí. Když ale to samé včera prohlásil soud vyšší instance v Praze, musel jsem konstatovat, či si spíše postesknout, že prohnilost české justice nezná mezí.

Neumím si představit, že by se něco podobného mohlo stát v jakékoliv jiné vyspělé zemi. Notabene, mluví-li zrovna Roman Houska o demokracii a vekslácích či ranařích, je to něco naprosto absurdního, ač nevím, koho tím má pan Houska na mysli. Jde ale hlavně o srovnání mé osoby s masovým vrahem, který má na svědomí miliony životů, za což byl také popraven. To je pro mne něco zcela nepřípustného a nepředstavitelného. Je to asi to samé, jako bych některého z rozhodujících soudců označil za novodobého Rolanda Freislera, známého představitele nacistické justice, zodpovědného za stovky justičních vražd, asi by se jim to také příliš nelíbilo.

Prohnilost české justice nezná mezí a i tento případ ukazuje, že jsme na úrovni Kyrgyzstánu nebo Zimbabwe. O stavu české justice také leccos vypovídá fakt, že ministryní spravedlnosti je Marie Benešová, jejímž je právě Roman Houska přítelem a neformálním poradcem, který podle dostupných informací zařídil její nominaci na ústeckou kandidátku ČSSD.