Paroubek: Placená marketingová akce ČNB?

9. 11. 2015 13:39

Ve všech vlivných tištěných a elektronických českých médiích se v předchozích dvou dnech objevily úvahy na téma, jak mistrovsky to vlastně před dvěma lety udělala Bankovní rada ČNB, když rozhodla o faktické devalvaci české koruny o 8-9 %. Jedná se nejspíše o cílenou marketingovou akci ve prospěch ČNB. Otázka jenom je, kdo ji platí.

Paroubek: Placená marketingová akce ČNB?
Foto: archiv red, tan
Popisek: Jiří Paroubek
reklama

Před dvěma lety svůj krok Bankovní rada zdůvodnila bojem proti deflaci a snahou podpořit české vývozce. Dnes Bankovní rada s veřejnou podporou premiéra Sobotky a naprosté většiny médií mluví o tom, jak toto opatření většině vývozců českého zboží pomohlo. I kdybych připustil, že část vývozců si to skutečně myslí, tím hlavním kritériem by pro ČNB měla být spokojenost a zájem většiny českých občanů. Čeští občané ale platí více za nákup eura i dolarů, ať už jako osoby či v podnikové praxi.

ČNB se svým rozhodnutím poměrně nešťastně trefila do období, kdy klesají ceny prakticky všech významných komodit, surovin. A to jak energetických, tak zemědělských, ale také drahých kovů a průmyslových kovů.

V tabulce v příloze tohoto krátkého článku uvádím přehled cen komodit v USD, tak jak se vyvíjely od 1. 1. 2011, přes 1. 1. 2013 až po 30. 9. 2015. Vývoj cen jednotlivých komodit v průběhu těchto pěti let pochopitelně podléhal i nejrůznějším výkyvům směrem nahoru i dolů a tyto výkyvy v pětiletém období nejsou v tabulce pochopitelně zachyceny, nicméně i takovýto statický přehled cen ve třech datech jasně ukazuje významný, až velmi významný pokles cen u naprosté většiny komodit. V některých komoditách se dokonce dostávají ceny na zlomek předchozích hodnot (uhlí).

S výjimkou maloobchodních cen energií a pohybujících se maloobchodních cen pohonných hmot se spíše klesající tendencí jejich vývoje v posledních pěti letech se však ke konečnému spotřebiteli v maloobchodních cenách nedostávají výrobky za nižší, či dokonce výrazně nižší maloobchodní ceny. Není tedy velký důvod očekávat růst inflace.

Ve výrobě vzniklá nadhodnota zůstává rozdělena mezi výrobce, distributory a prodejce. Z poklesu cen surovin tedy u nás vesměs nemá profit konečný spotřebitel. A že je nadhodnota větší v posledních dvou letech, nežli byla v roce 2011, je z tabulky zřejmé. Prostě ceny surovin pro konečnou výrobu jsou výrazně nižší, a maloobchodní ceny, až na oblast energií a pohonných hmot zůstaly zhruba stejné.

Otázka je, na čem by se tedy vlastně měla výrazným způsobem rozbujet inflace? A proč by tomu tak vlastně mělo být? Pokud si dává ČNB jako inflační cíl růst cen kolem 2 % s tím, že v případě takového růstu ukončí současnou intervenční politiku, je to vlastně cíl naprosto nereálný a nesplnitelný.

Ještě zaplať pánbůh, že alespoň vláda má schodkový státní rozpočet, neboť alespoň růst veřejných výdajů, ať už investičních či ve mzdách, je faktorem, který napomáhá jistému inflačnímu tlaku na ceny.

ČNB se však vůbec nezabývá a nenaznačuje ani východisko ze svých současných intervencí. Mimochodem v období od letošního července až do září se odhaduje, což ČNB ovšem nepotvrdila, že centrální banka utratila za intervence k udržení kurzu více než 5 miliard eur. ČNB by měla mít za cíl dojít k co nejpříznivějšímu konverznímu kurzu české koruny a eura v okamžiku zavedení eura u nás. Osobně vidím takový kurz někde v poměru 18-20 korun za jedno euro. Takové úvahy určitě nejsou předčasné, neboť za 3–4 roky již velmi pravděpodobně do EMU bude ČR vstupovat.

A velké většině z nás jde o to, aby ceny, za které budeme nakupovat zboží a služby, byly co nejnižší a naše vklady přepočtené z českých korun do eur v co nepříznivějším kurzu.

 

Vývoj cen komodit od roku 2011

Komodity

1.1.2011

1.1.2013

30.9.2015

jednotka

cena $

energetické komodity

zemní plyn

4,650

3,233

2,524

MMBtu

uhlí

456,52

164,76

24,21

1 tuna

uran

72,63

44,88

36,38

1 libra

ropa WTI

91,55

93,12

45,09

1 barel

drahé kovy

platina

1 786,40

1 538

909,1

1 trojská unce

zlato

1 414

1 688,80

1115,2

1 trojská unce

stříbro

30,69

30,99

14,14

1 trojská unce

průmyslové kovy

hliník

2471,25

2132,25

1577,25

1 kg

zinek

 

113,14

109,15

1 kg

cín

26368

24436

15720

1 t

olovo

 

127,55

108,9

1 kg

měď

449,60

365,10

234,50

1 libra

nikl

 

948,6

663

1 kg

železná ruda

179,63

150,49

56,43

1 t

zemědělské komodity

hovězí na výkrm

107,01

132,38

124,67

1 libra

kakao

3021

2259

3114

1 t

pomerančový koncentrát

180,3

115,7

105,55

1 libra

mléko

13,65

17,9

15,48

1 libra

bavlna

141,38

75,53

60,53

1 libra

dřevo

330

378,6

229,2

1 palubní stopa

vepřové maso

77,98

89,18

66,73

libra

řepka

594,82

596,42

354,85

1 t

rýže

14,49

15,05

13,2

100 liber

palmový olej

 

438,2

426

10 kg

káva

238,7

149,4

121,35

1 libra

oves

398

335,5

226,75

bušl

sója

1381,5

1392,25

892

bušl

pšenice

805,5

755,25

512,75

bušl

cukr

769,2

528,4

370

libra

kukuřice

620,12

690,75

387,62

bušl

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Ing. Jiří Paroubek

  • Nenarodili jsme se sami pro sebe, ale proto, abychom sloužili své vlasti. ( Jindřich IV.)
Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele. 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: PV
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Starosta Jiraský: Vztahy a lidi jsou teď důležitější než majetek a peníze

22:41 Starosta Jiraský: Vztahy a lidi jsou teď důležitější než majetek a peníze

Poděkování starosty Františka Jiraského obyvatelům Vysokého Mýta.