Domnívám se však, že Západ (a o současné české vládě ani nemluvě) postrádá jakoukoliv koncepci řešení situace, kdy v politickém zápase získal Ukrajinu do své zájmové sféry (podobné to bylo s Irákem, kdy po vojenském vítězství nad diktátorem Západ postupoval chaoticky, improvizoval). Podobné to bylo v Libyi, s dalekosáhlými dopady na život v této zemi i život v pásmu afrického Sahelu (Mali) či v Sýrii a v Afghánistánu.

Ve svých pamětech „Plnou parou v politice“ jsem napsal, že V. Putin je jedním z mála vrcholových ruských politiků (mám na mysli carů či vůdců někdejší SSSR), který je lidsky normální. Jedná důsledně podle zásad realpolitiky. Vyčítat velmoci, že hájí své státní zájmy, nedává smysl. Ukrajina se nejspíše za pár let změní v členskou zemi NATO, pak by byl statut ruských základen na Krymu velmi nejistý: černomořská (respektive středomořská) flotila by ztratila své základny a Rusko by tak přestalo hrát roli globální velmoci v širší středomořské oblasti a ve světě vůbec.

Česká média ráda zapomínají na obsah nedávného rozhovoru amerického velvyslance na Ukrajině a náměstkyně amerického ministra zahraničí, ve kterém oba již sestavovali příští ukrajinskou vládu (nedementována pravost rozhovoru; poskytnuta jen verbální omluva spojencům za použité invektivy).

Sankce proti Rusku vnímám jako nerealistické. To přestaneme dovážet ropu a zemní plyn z Ruska? To je přece nesmysl. Nestojí to ani za komentář, poškodili bychom se sami. Německo se chová v nastalé situaci velmi realisticky a my bychom měli postupovat podobně.    

Předpokládám, že všichni hlavní aktéři dění na Ukrajině (domácí i zahraniční) mají zájem, aby v zemi nedošlo k občanské válce. Antirusismus a antisemitismus je proto potřeba ostře odmítnout.

Parlamentní a prezidentské volby za dva měsíce jsou v zásadě správné řešení. Jenže nic nenasvědčuje tomu, že se zrodí nová politická elita, nezávislá na mocné oligarchii a na podnikatelských zájmových skupinách, které zatím určovaly politiku země. Vše tak půjde po staru včetně korupce.  

Ukrajině navíc hrozí státní bankrot. Letos si sanace jejího rozpočtu vyžádá 35 mld. dolarů a Rusko přestalo platit za Ukrajinu účty…Sanace hospodářství Ukrajiny si vyžádá možná až 200 mld. dolarů. Další peníze si vyžádá postupná integrace Ukrajiny do EU (odhad 160 mld. eur). Kdo to bude platit? Byl bych nerad, pokud to budou i čeští občané

Premiér a někteří ministři by měli zpytovat svědomí. Po jejich nekvalifikovaných vystoupeních dojde nesporně k narušení zájmů řady českých firem v Rusku a k poškození obchodních zájmů naší republiky v Rusku. Česká vláda musí dbát především národního zájmu země, po současné krizi bude třeba pokračovat v obchodě a neztrácet příležitosti v Rusku, ani na Ukrajině.

Jiří Paroubek, předseda strany LEV 21 a kandidát do EP