To, že v oblasti drogové problematiky je potřeba něco změnit, cítíme všichni. To, že tam panuje chaos a že v této oblasti se rozděluje každoročně více nebo méně neúčelně 150 mil. Kč zejména na protidrogovou prevenci, je také zřejmé. Přitom ti, kdo do toho jen trochu vidí, cítí, že silně pokulhává primární prevence a chybí dostatečná síť ambulantních služeb. Již z této formulace, co chybí a co je nedostatečné, je zřejmé, že tomu nemohou čelit neziskovky, ale naopak stát.

V posledních letech se mi jako aktivnímu občanovi zdálo, že se změkčuje přístup státu k nelegálním drogám a naopak přitvrzuje přístup k drogám legálním, jako je alkohol a tabák. Řekněme si otevřeně, že v tomto by měl sehrávat roli protidrogový koordinátor a to se dosavadnímu protidrogovému koordinátorovi Vobořilovi nedařilo. Kromě toho je známo, i když výkaznictví v této oblasti není právě vzorem dokonalosti, že vzrůstá odhad problémových uživatelů injekčně užívaných drog. Jestliže v roce 2009 byl střední odhad těchto uživatelů 39,2 tis. osob, v roce 2016 už to bylo 42,8 tis. osob a do dnešního dne jistě tento počet dále vzrostl. Drogový koordinátor a jeho tým rozděluje peníze z veřejných fondů uvnitř toho, čemu se říká „protidrogová mafie“, tedy neziskovkám a spolupracujícím státním institucím. A protože koordinátor Vobořil vzešel z neziskovky Podané ruce, tento původ determinoval jeho přístup k drogové problematice. Jednoznačně preferoval neziskovky. Ty jistě odvádějí kus dobré práce v mnoha směrech, ale k nějakému zlepšení v této oblasti evidentně nedochází.

K 1. 8. nastoupila do funkce hlavní protidrogové koordinátorky na Úřadu vlády Jarmila Vedralová. Vybrala ji nezávislá výběrová komise a podle všeho měla nejvyšší obodování již při předchozím výběru drogového koordinátora v roce 2016, kdy zřejmě zásahem premiéra Sobotky, který vstoupil do hry jako deus ex machina, zůstal ve funkci koordinátora Petr Vobořil jmenovaný předchozí pravicovou vládou.