Když jsem jako český premiér v prosinci 2005 měl cestovat do Izraele na státní návštěvu, setkal jsem se s Žantovského diplomatickým umem poprvé a naštěstí naposled. Tehdejší izraelský premiér Ariel Sharon upadl těsně před mou návštěvou do kómatu a panu velvyslanci Žantovskému se zdála má státní návštěva v Izraeli zbytečná. Ale Ariel Sharon již tehdy měl predestinovaného nástupce, kterým byl Ehud Olmert, který se zakrátko skutečně stal i oficiálně ministerským předsedou Izraele. Takže do dneška jsem Žantovského radu nepochopil, považuji ji za chybnou. S Olmertem jsem mohl klidně během státní návštěvy jednat a zcela nepochybně by ocenil, že český premiér upevňuje jeho premiérské nástupnictví. Prostě politická neschopnost Žantovského, kterou ale nebylo třeba přes 12 let komentovat.
Najednou jsem ovšem na svém facebooku objevil, že M. Žantovský na mě začíná útočit. On, který má tunu másla na hlavě, si odvažuje vyslovovat "moudré" názory o mých údajných politických chybách. Po devíti letech Žantovský oplakává Topolánkovu vládu, které jsem s chutí srazil za pomoci čtyř vládních poslanců vaz na jaře roku 2009. To otevřelo prostor pro to, aby české předsednictví EU zvládla velmi kvalitně Fišerova vláda, s to především díky jejímu ministru zahraničí Kohoutovi, který je na rozdíl od věčného vyspavače Schwarzenberga skutečným profesionálem. Ale upřímně, jde přeci o něco jiného.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV